MVS/17:00
Salon výtvarníků Benešovska
Cílem již tradičního salonu je představit regionální tvorbu v co nejširším spektru od malby, přes grafiku až po fotografii.

MUD/18:00
Miloslav Chlupáč/1920–2008
Výstava děl benešovského rodáka Miloslava Chlupáče věnující se jeho nejvýznamnějšímu tématu těla a tělesnosti, ztvárněné jak v jeho typické plastice nebo v grafice či kresbě.

Kamila Ženatá/U stolu
Autorská instalace umělkyně, která se na české umělecké scéně prosadila svou komplexní prací s výstavním prostorem, nejrůznějšími médii a důrazem na nepřenositelný osobní zážitek.

Většina zastoupených děl byla Jiřímu Šetlíkovi darována. Tím, že tuto kolekci věnoval benešovskému MUD*, z nich učinil také dar. Výběr pro benešovské muzeum byl dán sympatiemi ke snaze o vybudování sbírky českého grafického designu a k Benešovu, kde se narodil jeho blízký přítel, sochař Miloslav Chlupáč. Jiří Šetlík považuje za důležité, aby hodnotná kultura byla šířena nejen ve velkých městech, ale rovnoměrně v celé občanské společnosti. Sbírka je složena z artefaktů různých druhů technik, od plastik přes kresby a grafiky k malbám a užitému umění. Jsou v ní zastoupena díla umělců z období první poloviny 20. století, kteří jsou představiteli výtvarného realismu a tvorby z divadelního prostředí. Významnou částí jsou práce kolegů Jiřího Šetlíka ze skupiny UB 12, neboť všichni čtyři zastoupení autoři, Adriena Šimotová, Jiří John, Věra Janoušková a Vladimír Janoušek, patřili mezi celoživotní blízké přátele Jiřího Šetlíka.

Jiří Šetlík se narodil v roce 1929. Po studiu dějin umění a estetiky na Karlově univerzitě v Praze (1948–1952) byl aspirantem Ústavu dějin a teorie umění ČSAV (1955–1968). V roce 1954 se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců. Společně s Jaromírem Zeminou působil jako teoretik umění v tvůrčí skupině UB 12 (1959–1970). V letech 1958–1964 vedl oddělení sbírky moderního umění Národní galerie v Praze a poté byl šéfredaktorem Výtvarné práce (1964–1968). V letech 1969–1970 vykonával funkci ředitele Uměleckoprůmys­lového muzea v Praze, kde po odvolání z této pozice z politických důvodů pracoval jako stavební technik, než mu bylo začátkem roku 1989 nabídnuto místo odborného pracovníka sochařské sbírky v Národní galerii. V letech 1990–1993 vykonával funkci kulturního rady Velvyslanectví Československa ve Washingtonu, poté byl prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde dodnes zastává funkci člena umělecké a vědecké rady. Mezi léty 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Je také čestným členem Vědecké rady Muzea umění a designu v Benešově. Ve své odborné práci se zaměřuje především na umění a design 20. století. Publikoval zejména v Literárních novinách a časopisech Plamen, Výtvarné umění a Architektura. K jeho nejznámějším knihám patří monografie věnované dílu Bedřicha Stefana, Otto Gutfreunda, Vladimíra Janouška, Zdeňka Palcra, Jiřího Johna, Evy Kmentové, Miloslava Chlupáče, Stanislava Libenského, Olbrama Zoubka a také publikace o ateliérech českých umělců, skle, typografii a architektuře.

Stanislav Kolíbal se od 60. let minulého století se intenzivně věnuje problémům spojeným s geometrií jako jednoho ze základů evropské kulturní a civilizační identity. Mezi roky 1960 až 1970 byl členem umělecké skupiny UB 12. Mezi některá z jeho známých děl patří třeba reliéfní zeď československého velvyslanectví v Londýně či pankrácké předmostí Nuselského mostu. V letech 1990–1993 působil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru socha – instalace. Dne 28. října 2005 převzal od prezidenta Václava Klause státní vyznamenání Medaile Za zásluhy."

Prezentovaná díla jsou výběrem z tvorby malíře a grafika Zdeňka Kirchnera, jehož pozůstalost byla muzeu darována Občanským sdružením Paměť v roce 2013.

Zdeněk Kirchner se narodil v roce 1934 v Jablonci nad Nisou. Do povědomí se u nás dostal díky knižním obálkám, plakátům a pro něj charakteristickým užitím písma v obraze. Díla vzniklá v českém prostředí se stala těžištěm pro jeho tvorbu ve Francii, kam emigroval v roce 1969 a kde také o osmnáct let později zemřel. Převážnou část svého života byl ovlivněn právě lettrismem, a proto bude řeč také o tématu písma ve výtvarném umění 20. století.

Vstupné:
základní 50 Kč
rodinné 150 Kč (2 dospělí + 1–3 děti)
skupinové 30 Kč (10 a více osob)

Letní sezóna / červen – září
Po zavřeno
Út-Ne 10:00 – 12:00 / 12:30 – 17:00

Zimní sezóna / říjen – květen
Po-Pá: zavřeno
So-Ne + státní svátky: 10:00 – 12:00 / 12:30 – 17:00