Otevíráme MUD*!

V úterý 18. září Otevíráme MUD*. Buďte u toho s námi a přijeďte z Prahy designovým RTL autobusem ze 60. let!
Pro jízdenku klikněte zde

Přijďte se podívat, jak dopadla velká rekonstrukce *Muzea umění a designu, secesní budovy na Malém náměstí v Benešově. Novou éru muzea zahájíme rovnou 5 novými výstavami, nejen z našich sbírek, a jazzovým koncertem Ochepovsky project

  • Stanislav Kolíbal
  • Šetlík pro MUD*
  • Zdeněk Kirchner
  • Jan Dvořák
  • Sandra Majerová

#otevirameMUD
více informací na našem facebooku

Šetlík pro MUD*

19/9—1/2/2019

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Lenka Škvorová

Kolekce téměř šesti desítek výtvarných děl, které shromáždil historik umění a sběratel Jiří Šetlík, je unikátní sbírkou reflektující fenomén sběratelství. Její koncepce je založena na vztahu Jiřího Šetlíka k jednotlivým autorům, na pozadí vývoje výtvarného umění a společensko-politického dění ve druhé polovině 20. století.

Více

Většina zastoupených děl byla Jiřímu Šetlíkovi darována. Tím, že tuto kolekci věnoval benešovskému MUD*, z nich učinil také dar. Výběr pro benešovské muzeum byl dán sympatiemi ke snaze o vybudování sbírky českého grafického designu a k Benešovu, kde se narodil jeho blízký přítel, sochař Miloslav Chlupáč. Jiří Šetlík považuje za důležité, aby hodnotná kultura byla šířena nejen ve velkých městech, ale rovnoměrně v celé občanské společnosti. Sbírka je složena z artefaktů různých druhů technik, od plastik přes kresby a grafiky k malbám a užitému umění. Jsou v ní zastoupena díla umělců z období první poloviny 20. století, kteří jsou představiteli výtvarného realismu a tvorby z divadelního prostředí. Významnou částí jsou práce kolegů Jiřího Šetlíka ze skupiny UB 12, neboť všichni čtyři zastoupení autoři, Adriena Šimotová, Jiří John, Věra Janoušková a Vladimír Janoušek, patřili mezi celoživotní blízké přátele Jiřího Šetlíka.

Jiří Šetlík se narodil v roce 1929. Po studiu dějin umění a estetiky na Karlově univerzitě v Praze (1948–1952) byl aspirantem Ústavu dějin a teorie umění ČSAV (1955–1968). V roce 1954 se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců. Společně s Jaromírem Zeminou působil jako teoretik umění v tvůrčí skupině UB 12 (1959–1970). V letech 1958–1964 vedl oddělení sbírky moderního umění Národní galerie v Praze a poté byl šéfredaktorem Výtvarné práce (1964–1968). V letech 1969–1970 vykonával funkci ředitele Uměleckoprůmys­lového muzea v Praze, kde po odvolání z této pozice z politických důvodů pracoval jako stavební technik, než mu bylo začátkem roku 1989 nabídnuto místo odborného pracovníka sochařské sbírky v Národní galerii. V letech 1990–1993 vykonával funkci kulturního rady Velvyslanectví Československa ve Washingtonu, poté byl prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde dodnes zastává funkci člena umělecké a vědecké rady. Mezi léty 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Je také čestným členem Vědecké rady Muzea umění a designu v Benešově. Ve své odborné práci se zaměřuje především na umění a design 20. století. Publikoval zejména v Literárních novinách a časopisech Plamen, Výtvarné umění a Architektura. K jeho nejznámějším knihám patří monografie věnované dílu Bedřicha Stefana, Otto Gutfreunda, Vladimíra Janouška, Zdeňka Palcra, Jiřího Johna, Evy Kmentové, Miloslava Chlupáče, Stanislava Libenského, Olbrama Zoubka a také publikace o ateliérech českých umělců, skle, typografii a architektuře.

dílna

Každá naše výstava má připravený svůj doprovodný program věnovaný nejen dětem, ale i dospělým. S edukačními listy pak můžete s dětmi procházet muzeem a dozvědět se o výstavách zajímavé věci. Speciální program je potom připraven pro školy, které si můžou rezervovat místo v našem programu.
Rezervační systém na tyto programy bude spuštěn po 18. září.

Stanislav Kolíbal-Cestou shody a rovnováhy

19/9—22/11/2018

Vernisáž 18/9/2018/17h

autorská instalace Stanislava Kolíbala

Autorská instalace objektů jednoho z nejvýznamnějších představitelům českého umění po druhé světové válce – Stanislava Kolíbala v prvním sále MUD.
„Nejde mi o skutečnost, o vyjádření její vnější podoby, jde mi o takové umění, které může existovat v ní jako její součást, jako strom, který se ničemu nepodobá. Rozšířit tak skutečnost o to, co v ní někdy ani není. Život se stal třeba složitým, ale nechci zrcadlit tuto složitost. Sleduji jednoduchost, harmonii a klid.“ Stanislav Kolíbal

Více

Stanislav Kolíbal se od 60. let minulého století se intenzivně věnuje problémům spojeným s geometrií jako jednoho ze základů evropské kulturní a civilizační identity. Mezi roky 1960 až 1970 byl členem umělecké skupiny UB 12. Mezi některá z jeho známých děl patří třeba reliéfní zeď československého velvyslanectví v Londýně či pankrácké předmostí Nuselského mostu. V letech 1990–1993 působil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru socha – instalace. Dne 28. října 2005 převzal od prezidenta Václava Klause státní vyznamenání Medaile Za zásluhy."

Do čítárny na kávu

U nás v MUD* najdete čítárnu, kde si prezenčně můžete číst a dát si kávu nebo čaj. Zaměřena je na odbornou literaturu z oblasti volného i užitého umění včetně architektury fotografie a příbuzných oborů. Knihovní fond čítá okolo 3000 svazků a bude každoročně doplňován o odbornou literaturou. K prezenčnímu studiu kromě monografií, encyklopedií, odborných slovníků a katalogů výstav budou k dispozici nejnovější čísla časopisů Ateliér, Architekt, Art Antiques nebo Raketa pro děti.

Od října si pak k četbě budete moci dát i kávu, čaj nebo výborné italské víno!

Zdeněk Kirchner-Znaky rytmu

19/9—23/11/2018

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Markéta Hornerová, Jiří Voves

Svým rytmem navozují dojem písma. Nečitelnými znaky vytváří vizuální paralelu ke slovům, větám, sdělením. Lettristické kompozice se staly východiskem pro tvorbu Zdeňka Kirchnera a propojují jeho dvě životní etapy – před a po emigraci do Paříže v roce 1969. Písmo jako charakteristický prvek se v Kirchnerově díle objevovalo v různých podobách od roku 1963. Pomocí nečitelných znaků rytmizovaných v řádcích vytváří nové písmo odpoutávající se od jeho zažité formy. Od poloviny šedesátých let důležitou roli v jeho tvorbě zastávala také hudba, především jazz. Ten do svých děl přenášel skrze skripturální záznamy a nápisy. Současně s volnou tvorbou se již během studií na VŠUP zabýval prací v oblasti užité grafiky. Spolupracoval s hudebním vydavatelstvím Supraphon, různými knižními nakladatelstvími nebo s časopisem Tvar.

Více

Prezentovaná díla jsou výběrem z tvorby malíře a grafika Zdeňka Kirchnera, jehož pozůstalost byla muzeu darována Občanským sdružením Paměť v roce 2013.

Zdeněk Kirchner se narodil v roce 1934 v Jablonci nad Nisou. Do povědomí se u nás dostal díky knižním obálkám, plakátům a pro něj charakteristickým užitím písma v obraze. Díla vzniklá v českém prostředí se stala těžištěm pro jeho tvorbu ve Francii, kam emigroval v roce 1969 a kde také o osmnáct let později zemřel. Převážnou část svého života byl ovlivněn právě lettrismem, a proto bude řeč také o tématu písma ve výtvarném umění 20. století.

Experimenta

Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov

Experimenta je další prostor mimo budovu MUD
přímo pod radnicí města
kde si děti i dospělí mohou hrát interaktivními instalacemi
se světlem a zvukem. Jejich autorem je umělec Jiří Suchánek
který vytvořil například díla pro Moravský kras či Hvězdárnu a planetárium města Brna.

Veškeré instalace jsou vytvořené na míru přímo benešovskému podzemí. Setkat se zde můžete například s Elektrickou tůní
Duhovým vejcem
Nekonečnem či Kolovratem. Další 2 exponáty do zázemí recepce vytvořilo umělecké studio PENOCZE ve spolupráci s Centrem sklářského umění Huti František v Sázavě. Jedná se o světelnou instalaci s prostorovou ilustrací podstaty světla a jeho rozkladu v barevné spektrum.

Více

Vstupné:
základní 50 Kč
rodinné 150 Kč (2 dospělí + 1–3 děti)
skupinové 30 Kč (10 a více osob)

Letní sezóna / červen – září
Po zavřeno
Út-Ne 10:00 – 12:00 / 12:30 – 17:00

Dvorek plný soch

K budově MUD* přiléhá krásný dvorek
klidné místo uprostřed města.
Objevíte na něm sochu Ležící od Miloslava Chlupáče
Kráčející od Karla Nepraše nebo z oken vyklánějící se figury od Kurta Gebauera. Sochařskou expozici druhé poloviny 20. století a současných umělců doplňuje také krásný výhled na zříceninu minoritského kláštera na Karlově.