Vernisáž tří výstav

27/2—27/2/2019

Vernisáž 27/2/2019/18h

Srdečně Vás zveme do MUD na vernisáž tří výstav:
Veronika Bromová/SKENY­REALITY
Jaroslav Vančát/INTERAKCE
Viktória Černegová a Olga Sosnowska/REGULACE BLÍZKOSTI
Výstavy uvedou kurátorky Alena Bartková, Barbora Ficková a Klára Vetterová.

Šetlík pro MUD*

19/9—3/3/2019

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Lenka Škvorová

Kolekce téměř šesti desítek výtvarných děl, které shromáždil historik umění a sběratel Jiří Šetlík, je unikátní sbírkou reflektující fenomén sběratelství. Její koncepce je založena na vztahu Jiřího Šetlíka k jednotlivým autorům, na pozadí vývoje výtvarného umění a společensko-politického dění ve druhé polovině 20. století.

Více

Většina zastoupených děl byla Jiřímu Šetlíkovi darována. Tím, že tuto kolekci věnoval benešovskému MUD*, z nich učinil také dar. Výběr pro benešovské muzeum byl dán sympatiemi ke snaze o vybudování sbírky českého grafického designu a k Benešovu, kde se narodil jeho blízký přítel, sochař Miloslav Chlupáč. Jiří Šetlík považuje za důležité, aby hodnotná kultura byla šířena nejen ve velkých městech, ale rovnoměrně v celé občanské společnosti. Sbírka je složena z artefaktů různých druhů technik, od plastik přes kresby a grafiky k malbám a užitému umění. Jsou v ní zastoupena díla umělců z období první poloviny 20. století, kteří jsou představiteli výtvarného realismu a tvorby z divadelního prostředí. Významnou částí jsou práce kolegů Jiřího Šetlíka ze skupiny UB 12, neboť všichni čtyři zastoupení autoři, Adriena Šimotová, Jiří John, Věra Janoušková a Vladimír Janoušek, patřili mezi celoživotní blízké přátele Jiřího Šetlíka.

Jiří Šetlík se narodil v roce 1929. Po studiu dějin umění a estetiky na Karlově univerzitě v Praze (1948–1952) byl aspirantem Ústavu dějin a teorie umění ČSAV (1955–1968). V roce 1954 se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců. Společně s Jaromírem Zeminou působil jako teoretik umění v tvůrčí skupině UB 12 (1959–1970). V letech 1958–1964 vedl oddělení sbírky moderního umění Národní galerie v Praze a poté byl šéfredaktorem Výtvarné práce (1964–1968). V letech 1969–1970 vykonával funkci ředitele Uměleckoprůmys­lového muzea v Praze, kde po odvolání z této pozice z politických důvodů pracoval jako stavební technik, než mu bylo začátkem roku 1989 nabídnuto místo odborného pracovníka sochařské sbírky v Národní galerii. V letech 1990–1993 vykonával funkci kulturního rady Velvyslanectví Československa ve Washingtonu, poté byl prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde dodnes zastává funkci člena umělecké a vědecké rady. Mezi léty 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Je také čestným členem Vědecké rady Muzea umění a designu v Benešově. Ve své odborné práci se zaměřuje především na umění a design 20. století. Publikoval zejména v Literárních novinách a časopisech Plamen, Výtvarné umění a Architektura. K jeho nejznámějším knihám patří monografie věnované dílu Bedřicha Stefana, Otto Gutfreunda, Vladimíra Janouška, Zdeňka Palcra, Jiřího Johna, Evy Kmentové, Miloslava Chlupáče, Stanislava Libenského, Olbrama Zoubka a také publikace o ateliérech českých umělců, skle, typografii a architektuře.

VIKTÓRIA ČERNEGOVÁ A OLGA SOSNOWSKA - REGULACE BLÍZKOSTI

28/2—1/9/2019

Vernisáž 27/2/2019/18h

Multimediální výstava sledující ambivalentní vztah matky a dcery.

Více

Umělkyně otevírají otázky, které překračují komfortní zónu. Přes analýzy nejen vlastních emocí vytvářejí sondu dokumentárního charakteru. Jak silné je pouto pupeční šňůry, a co se skrývá za vzájemnými potřebami? Byla nám pupeční šňůra odňata při narození, nebo ji musíme odstřihnout sami v průběhu dospívání? Je pro nás pupík jizvou nebo uzlem? Jak uchopit vzdálenost v blízkosti?

Dvorek plný soch

K budově MUD* přiléhá krásný dvorek
klidné místo uprostřed města.
Objevíte na něm sochu Ležící od Miloslava Chlupáče
Kráčející od Karla Nepraše nebo z oken vyklánějící se figury od Kurta Gebauera. Sochařskou expozici druhé poloviny 20. století a současných umělců doplňuje také krásný výhled na zříceninu minoritského kláštera na Karlově.

Vyhnaní

2/2—23/2/2019

Vernisáž 1/2/2019/17h

Putovní fotografická výstava o vystěhovalcích z Tridentska za 1. světové války. Autorem výstavy je italský spolek zájemců o historii Laboratorio di storia di Rovento, který sbírá, uchovává a prezentuje tisíce fotografií, dokumentů, příběhů obyčejných lidí v období světových válek. Byla již prezentována na území Čech v několika městech. Na řadě je nyní město Benešov.

Více

Po vypuknutí 1. světové války se stalo jedním z nových domovů Tridenťanů, kteří museli opustit svou zemi před nástupem válečné fronty. Mnozí z nich v Benešově i zemřeli. Na památku jejich benešovského pobytu věnovali v roce 1924 Tridenťané bronzový zvon s podstavcem, který je nyní ve sbírkách Muzea Podblanicka. Fotografie a cestovní truhla jsou svědectvím, jak těžká byla cesta do vyhnanství a zpět do zničených domovů. Na fotografiích uvidíte utrpení tisíců nevinných, které se nesmazatelně vrylo do tváří dětí, žen bez mužů, kteří museli do války, a starců. Výstava zdůrazňuje, jak válečné konflikty tvrdě zasáhnou do života civilistů.

Experimenta dočasně uzavřena

24/11—31/3/2019

Prosinec – březen bude Experimenta z technických důvodů uzavřena. Děkujeme za pochopení.