K degustaci bude možnost zakoupení prkýnek s chuťovkami.

Cena: 450 Kč / platba na pokladně MUD* hotově či kartou před zahájením akce
Kapacita omezena: 18 míst. Rezervace nutná.

Doprovodné aktivity určené dětem i dospělým se stanou podstatnou složkou výstavního projektu. Zahrnou nejen proces výroby papírové hmoty a osvětlovacích těles, ale i společný sběr surovin (lokální rostlinstvo či odpadní materiál jako například pomerančové slupky). Díky tomu se výstava stane přístupnější dětem a mládeži, nabídne interaktivní prostor ke zkoumání hranic mezi světlem a tmou, designem a volným uměním.

Spojovacím motivem současnosti a minulosti z depozitáře bude světlo – nejen v jeho přírodních zákonitostech a ročních proměnách, ale i jako každodenní součást života prostřednictvím lamp, svítidel a nejrůznějších světelných objektů. Důležitou složkou výstavy bude také proces recyklace a možnost neobvyklého průzkumu bezprostřední­ho okolí.

Kurátorky: Anna Sejková a Nina Moravcová
Architektura výstavy a autorský mobiliář: Jan Fabián
Grafický design: Lukáš Matouš
Marie Hlad / Fenomena – vůně pro instalaci Zákoutí snu

Projekt je realizován za finanční podpory MKČR.

Vstupné na akci je 50 Kč a zahrnuje také vstup na všechny aktuální výstavy.
Přijďte objevit nové kombinace, potkat podobně naladěné lidi a užít si udržitelný způsob, jak osvěžit letní garderobu.

Cena: 2 150 Kč (cena za oba navazující workshopy)
Závazné přihlášení nutné!

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘ

Hotové stínidlo si odnesete v papírové tašce. Rádi vám doporučíme, jak jej vhodně nainstalovat a jaký typ žárovky zvolit. Po skončení workshopu pro vás budeme mít připravený výběr elektrokomponentů, které si můžete zakoupit a svou lampu tak dokončit.

Cena: 2 150 Kč (cena za oba navazující workshopy)
Závazné přihlášení nutné

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘ

Ve výstavě Roztříštěné sedimenty Davydenko s divákem komunikuje prostřednictvím dvojice videí a objektové instalace. První z videí vzniklo ještě během Polininých studií na brněnské FAVU. Hlasem vytěženého uhlíku vypráví o každodenním životě Dobropilje, města definovaného těžbou černého uhlí. Přirovnává ho k dění ve včelím úlu, ke včelám, které, ačkoliv produkují med, získávají za něj pouze sladkou náhražku. I přesto, že je uhlí všudypřítomné, jako by ho už nikdo nevnímal. Je přítomné jako hluk z těžebních věží, jako tiché pískání v uších, které slyšíme jen když se na něj zaměříme, podobně jako na pochybnosti ve chvílích, kdy přemýšlíme o tom, co děláme a za jakou cenu.

Druhé z videí vzniklo během tohoto léta. Davydenko se v něm jako umělkyně a válečná reportérka vrací už po několikáté do důvěrně známých míst v Doněcké oblasti, aby dokumentovala proměny tamější krajiny i jejích obyvatel, nacházejících se v samém ohnisku válečného dění. Ačkoliv se život místních od dob před válkou radikálně změnil a jsou nuceni přizpůsobovat se aktuální situaci, přesto v něm Polina sleduje některé paralely.
Jejich kroky podobně jako před válkou směřují pod zemský povrch. Ne do dolů, které museli horníci narychlo opustit, ale do zákopů a podzemích šachet, kde hledají úkryt před nebezpečím, zatímco frontová linie postupuje jedním či druhým směrem a zanechává za sebou nenávratné stopy na tváři krajiny, prázdné domovy a poznamenané lidské osudy – zarývá se hluboko do navršených sedimentů půdy a paměti.

Davydenko zajímá, co si v sobě mohou, i přes zásah ničivé vnější síly, uchovat místa, ke kterým máme hluboký vztah. Její tvorba je citlivá a poetická, zároveň ale otevírá znepokojivá témata a nastoluje zásadní otázky, které se dotýkají každého z nás. Jak se díváme na obrazy války? Co nám sdělují a jak na nás působí? Existuje rozdíl mezi těmi, které nám předkládají média a osobním svědectvím transformovaným do umělecké výpovědi?

Kurátorka: Nina Moravcová
Grafický design: Lukáš Matouš
Projekt je realizován za finanční podpory MKČR.

V rámci marketu proběhne komentovaná prohlídka výstavy Postsvícení s kurátorkou, na které vám přiblíží její koncept, jednotlivá díla i příběh, který za výstavou stojí. Přijďte si užít den plný designu, tvorby a inspirace a zároveň nahlédnout na výstavu trochu jiným pohledem.

Zdarma.

Hudebně literární obraz EMA DESTINNOVÁ – VÍCE NEŽ DIVA představí tuto mimořádnou ženu nejen jako slavnou operní pěvkyni, ale také jako autorku, sběratelku, milovnici umění a osobnost s nevšedním vnitřním životem. Přiblíží její tvorbu, osudy i méně známé stránky jejího života a připomene také její hluboké spojení se Stráží nad Nežárkou.

Slovem provází autorka knih o hudbě a dlouholetá interpretka komponovaných pořadů slova a hudby Ludmila Peřinová, pěveckých partů se ujme mezzosopranistka Karolína Berková a na klavír zahraje Karel Juráň.
V programu zazní hudba G. F. Händela, G. Bizeta, O. Nedbala a A. Dvořáka, stejně jako výběr lidových písní z repertoáru Emy Destinnové.

ÚČINKUJÍ:

PhDr. Ludmila Peřinová, Ph.D.
Autorka textu „E. Destinnová – všestranná umělkyně“ vyučuje na Konzervatoři České Budějovice a ZUŠ O. Nedbala Tábor. Publikovala desítky odborných statí a několik knih věnovaných hudbě a hudebnímu životu, mimo jiné Anglicko-český a česko-anglický hudební slovník, Táborský rodák Oskar Nedbal, František Bolech a hudební život v Táboře či Kamenické prameny. Vedle odborné a pedagogické činnosti se věnuje přednáškám, hudební dramaturgii a tvorbě komponovaných pořadů slova a hudby. Je předsedkyní Mezinárodní společnosti Oskara Nedbala. Dlouhodobě se věnuje také uměleckému přednesu a poezii; vydala několik básnických sbírek, například Noční bdění a Mořská Odyssea.

MgA. Karolína Berková
Operní pěvkyně, která své umění představila na scénách ve Španělsku, Itálii, Belgii či Japonsku. V České republice působila v Jihočeském divadle, Plzeňské opeře a Národním divadle v Praze. Vedle operního repertoáru se intenzivně věnuje také písňové a oratorní tvorbě.
Dlouhodobě spolupracuje s pobočkou New York University v Praze a v současnosti vyučuje zpěv na ZUŠ Oskara Nedbala Tábor. S Karlem Juráněm ji pojí spolupráce na řadě společných hudebních projektů. V jejím podání zazní G. F. Händel: Ombra mai fu, G. Bizet: Habanera z opery Carmen, O. Nedbal: Sen, A. Dvořák: árie Rusalky „Měsíčku na nebi hlubokém“ a výběr lidových písní z repertoáru Emy Destinnové.

Karel Juráň, DiS.
Multižánrový hudebník, klavírista, kytarista, skladatel, improvizátor a pedagog ZUŠ Oskara Nedbala Tábor. Vedle působení v českých hudebních projektech, mimo jiné v kapelách Dáša a Čtyři a půl, dlouhodobě spolupracoval také ve Francii, kde působil v autorském projektu P. B. Tristan z Besançonu. V současnosti spolupracuje s řadou zpěváků na projektech pohybujících se napříč hudebními žánry – od klasické hudby až po pop – a působí také v autorské kapele Four Fusions. Pro tento pořad připravil klavírní aranžmá lidových písní z repertoáru Emy Destinnové.

Postsocialistická transformace, souhrnné označení všech polistopadových změn, je specifická svým výrazným otiskem v oblasti materiální kultury. Mnohé výrobky a zařízení, které po dlouhá léta obklopovaly a doprovázely všechny sféry života, byly během krátké doby nahrazeny novými, masově dostupnými a překotně se vyvíjejícími spotřebiči, dováženými z rychle objevovaného Západu. Tradiční a roky sloužící telefony, promítačky nebo gramofony v několika osvědčených unifikovaných typech se během chvíle ocitly ve stínu mobilů, faxů, videí a kamer všemožných typů a různorodých provedení. Otevření hranic i tržního prostředí a s nimi spjatý „technologický pokrok“ zasáhly společnost nejen svou novou estetikou a spotřebními materiály, ale hlavně záplavou nových, dosud netušených funkcí, které si pod tlakem všudypřítomné křiklavé reklamy našly cestu do našich domácností, do našich kapes a do našich každodenních životů.

Kdo si ještě dnes vzpomene, jak se zakládaly cívky do magneťáku Sonet nebo o kolik jednodušší bylo později vložit kazetu do walkmanu? Vyvolávali jste si fotky doma v koupelně, nebo jste filmy nosili do fotosběrny? Pamatujete, jak jste chodili pro kazety do videopůjčovny? A víte, jak se obsluhoval vytáčecí telefon Tesla, jak dlouho vydržela bytelná Nokia 5110 nabitá, anebo třeba kolik průměrných platů padlo na pořízení prvního osobního počítače?

Jednotlivé přístroje zachycené na fotografiích nejsou jen ukázkami technického vývoje. Jsou také svědectvím o způsobu života, který se po roce 1989 začal rychle proměňovat. Ještě nedávno byly běžnou součástí našich domácností, pracovišť i volného času. Zastavte se u panelů a objevte příběhy věcí, které spolu s námi prošly obdobím velkých společenských změn.

Kurátor: Jan Krajíček