Zápůjčky: Gočárova galerie a galerie Hunt Kastner

Podcast zkoumal tvůrčí proces skrze rozhovory s umělci a umělkyněmi z různých profesí od volné tvorby, přes scénografii po textilní design. Pojítkem byla na jedné straně hmatatelná realita a kontakt s materiálem, řemeslnost a manuální dovednost, na straně druhé právě vnímání díla skrze proces jeho výroby. Tato témata hrají hlavní roli také ve výstavě, která umožní reálné setkání tvůrčích osobností, jejichž hlasy se protnuly v podcastu.

Středobodem zájmu vystavujících se stává objekt. Ten ve výstavě nabývá rozličné podoby – je rekvizitou v minimalistickém představení, spekulativním měřícím nástrojem, rakví pro zesnulého, fragmentem z alegorického příběhu, bere na sebe podobu kolektivního kostýmu, vztahuje se k prostoru nebo k člověku. Vrcholem existence takového objektu může být samotný materiál, ze kterého je vyroben, interakce s ním, prezentace, ale i destrukce nebo proměna v jiné umělecké dílo.

Vystavující: scénografka Zuzana Sceranková, designér Tadeáš Podracký, designérka Jana Trombíková, umělecké duo Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, designérka Daniela Barochová, malíř Filip Dvořák, scénografka Natálie Rajnišová a textilní umělkyně Tereza Dvořáková.

Kurátorský tým: Tereza Havelková, Iveta Schovancová, Robin Havlík
Architektonické řešení: Ruina Office
Grafické řešení: Studio Matouš Design

V domě mělo kanceláře také okresní zastupitelstvo, které zasedalo v dnešní Šímově síni. Okresní muzeum působilo v přízemí již v letech 1950–1962 a vrátilo se s rokem 1992, kdy v prvním patře zpřístupnilo expozici o historii Benešova a okolí.

Expozice přibližuje dějiny města, které jsou od počátků spojené s blízkým Konopištěm. Mezi nejstarší exponáty patří kamenná broušená industrie nalézaná od 19. století v Benešově a okolí, která svědčí o pohybu prvních zemědělců v regionu. Vystavené jsou keramické nádoby a křížek z raného středověku, kdy se zdejší oblast víc osídlovala. Hlavní částí jsou nálezy z několika archeologických výzkumů 20. století přímo v jádru města, které svědčí o intenzivním středověkém osídlení. Jsou vystaveny ukázky gotických a raně renesančních komorových kachlů, které bývaly součástí benešovských měšťanských domů, hradů a tvrzí v okolí.

Návštěvník uvidí kopie významných soch z Benešovska jako Madona z Nesvačil, Pieta z Nesvačil z let 1400–1410, restaurovanou sochu sv. Floriána z Líšna datovanou kolem roku 1500. Pozornost upoutají také dvě dřevěné polychromované sochy sv. Vavřinec a sv. František z Assisi zhotovené v 1. čtvrtině 18. století. Pozornost připoutá terakotová plastika Madony z průčelí domu čp. 75 z 18. století.

V expozici jsou připomenuty významné stavby jako např. románské kostelíky v Poříčí nad Sázavou, kláštery benešovských minoritů a piaristů. Připomenuta je také lidová kultura okolních obcí, včetně nábytku a oděvů. Vystavené jsou obrazy, staré tisky a další předměty dokumentující život na Benešovsku. Expozici najdete v prvním patře secesního domu. V roce 2023 převzalo provoz expozice Muzeum umění a designu Benešov.

Výstava se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.