Keyvan Paydar nás zve na výstavu, v níž se každý z nás stane věštcem či věštkyní budoucnosti. V zrcadlovém odrazu muzejní štukatury Šimovy síně najdeme obrazy, které se promění v proroctví. Nejlepším řešením dnešních krizí je totiž jasná vize toho, co nás čeká zítra.

Keyvan Paydar (*1984 Teherán, žije v Grazu) studoval malbu a antropologii umění v Íránu a sochařství u Markuse Wilflinga a keramiku u Irmgard Schaumberger v mistrovských třídách na Ortweinschule v Grazu. Od roku 2013 působí jako nezávislý multimediální umělec, lektor umění, hudebník a kurátor – mimo jiné v „Atelierhaus Schaumbad Graz“, kde od roku 2021 pracuje také jako člen správní rady. Paydar se zúčastnil mezinárodních výstav, sympozií a rezidenčních programů, vedl pop-up galerii v Grazu a organizoval regionální i mezinárodní umělecké projekty.

Výstava je realizována za finanční podpory MKČR.

Skupinová výstava se věnuje rodičovství v jeho rozmanitých podobách. Sleduje, jak se v posledním desetiletí proměnilo v souvislosti s širšími společenskými změnami a jak se tyto změny promítly do umělecké reflexe tématu, které bylo dlouho marginalizováno, a dnes se otevírá i mužům, queer rodičům a pečujícím z jiných než tradičních pozic. Vystavená díla zachycují radosti i vyčerpání, proměnu identity, přehodnocování i znovuobjevování rodinných vzorců v českém a slovenském kontextu formovaném specifickými politickými, kulturními a ekonomickými podmínkami. Výstavu chápeme nejen jako otevřený prostor pro novou vizuální zkušenost, ale také jako místo pro zastavení, sdílení a dialog.

Za spolupráci děkujeme galerii Hunt Kastner, platformě Pink Box a zóně pro umění 8smička.

Program vernisážového dne:
14:00–16:00 otevřený ateliér pro děti
16:00 zahájení výstavy Už tam budem?
zahájení výstavy Šárky Koudelové SOL
16:30–18:00 komentované prohlídky s vystavujícími

Projekt je realizován za finanční podpory MKČR.

V domě mělo kanceláře také okresní zastupitelstvo, které zasedalo v dnešní Šímově síni. Okresní muzeum působilo v přízemí již v letech 1950–1962 a vrátilo se s rokem 1992, kdy v prvním patře zpřístupnilo expozici o historii Benešova a okolí.

Expozice přibližuje dějiny města, které jsou od počátků spojené s blízkým Konopištěm. Mezi nejstarší exponáty patří kamenná broušená industrie nalézaná od 19. století v Benešově a okolí, která svědčí o pohybu prvních zemědělců v regionu. Vystavené jsou keramické nádoby a křížek z raného středověku, kdy se zdejší oblast víc osídlovala. Hlavní částí jsou nálezy z několika archeologických výzkumů 20. století přímo v jádru města, které svědčí o intenzivním středověkém osídlení. Jsou vystaveny ukázky gotických a raně renesančních komorových kachlů, které bývaly součástí benešovských měšťanských domů, hradů a tvrzí v okolí.

Návštěvník uvidí kopie významných soch z Benešovska jako Madona z Nesvačil, Pieta z Nesvačil z let 1400–1410, restaurovanou sochu sv. Floriána z Líšna datovanou kolem roku 1500. Pozornost upoutají také dvě dřevěné polychromované sochy sv. Vavřinec a sv. František z Assisi zhotovené v 1. čtvrtině 18. století. Pozornost připoutá terakotová plastika Madony z průčelí domu čp. 75 z 18. století.

V expozici jsou připomenuty významné stavby jako např. románské kostelíky v Poříčí nad Sázavou, kláštery benešovských minoritů a piaristů. Připomenuta je také lidová kultura okolních obcí, včetně nábytku a oděvů. Vystavené jsou obrazy, staré tisky a další předměty dokumentující život na Benešovsku. Expozici najdete v prvním patře secesního domu. V roce 2023 převzalo provoz expozice Muzeum umění a designu Benešov.

Výstava se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.