Devět umělců různých profesí představí své pojetí objektu jako živého prvku umělecké tvorby. Výstava Přímý přenos se nezaměřuje tolik na výsledek umělecké tvorby, jako na samotný proces vzniku uměleckého objektu, možnosti práce s ním, jeho zanikání a recyklaci pro vznik něčeho jiného. Vychází z podcastu Ivety Schovancové a Robina Havlíka Jak dělám umění, který vznikl pro platformu UMA Audioguide ve spolupráci s Terezou Havelkovou.

Rozbijte všechny představy o tom, že sklo je křehké! Objevte s námi fascinující svět, kde se ze sklářských polotovarů rodí nečekané krásky. V největším sále vás okouzlí světelná instalace „Alchymistův les“ od experimentálního skláře Lukáše Kalivody – magický les ze skla, který musíte vidět po setmění!

Podívejte se na první retrospektivu švýcarské umělkyně Silvie Billeter ve třech minutách. Výstavou Poesie tisku nás provází kurátor Pavel Liška.

Přehrajte ZDE

Salony Benešovska pravidelně představují tvorbu z kraje mezi řekou a horou. Letošní přehlídka připomenula design důvěrně známých předmětů i díla aktérů*ek na poli užitého umění. Ročník 2024 nesl podtitul O kraji: praxe, libost, užitek (20. 3.-19. 5. 2024) a uvedl novou koncepci regionálních přehlídek v MUD*. Dosavadní multimediální výstavy (malba, socha, design a další) nahradilo přesněji profilované zaměření Salonu. Pravidelně se v MUDu budou střídat výstavy zaměřené na design a užité umění s přehlídkami volné tvorby regionu.

Druhá část online komentované prohlídky výstavy DŮM X MUD / Architektura Benešova, kterou provází kurátorka výstavy Lenka Chýlová.

Komentovka proběhla 21. října 2020 jako livestream na naší Facebookové stránce.

Výstava DŮM X MUD prezentuje nejen významné architektonické realizace, ale také problematiku územního plánování a tvorby města.
První část prohlídky se zaměří na rozvoj města a proměny, kterými město prošlo během 20. století. Zastavíme se u panelové výstavby, ale i u územního plánu od Josef Pleskota z počátku 90. let.

Výstava Po-city

Kde je hranice toho, co nazýváme doma, místo, které spadá do osobní péče a podporuje sounáležitost a pocit bezpečí?
Site-specific instalace o znejistění hranic veřejného prostoru a soukromí, o pocitech koexistence a sebepoznání. O možnosti přehodnocení toho, co nazýváme okolní prostředí, které chtě nechtě zrcadlí a tiše ale naléhavě se ptá na ztotožnění (identitu) každého z nás.

Výstavou Jiří Kubový / Obrazy – vás dnes provede sama kurátorka Barbora Ficková. V čem je jeho tvorba tak výjimečná?

• Nikdy nestudoval výtvarné umění a celý život pracoval mimo uměleckou sféru. Umění se však věnuje kontinuálně již přes padesát let.
• Tahy štětcem nahrazuje dráty, provazy, nebo dřevěnými konstrukcemi.
• V jeho raných dílech se objevují plné plochy, které evokují plátno. Postupně se vytrácí rám obrazu. Kubový pracuje s prázdným prostorem jako s plnohodnotným ekvivalentem.
• Typická je také práce v cyklech. Kubový každý rok namaluje přesně 24 obrazů – kazdý měsíc 2.

výstava CORPUS HUMANUM

• Kde se vzal titul „akademický model“? Které z děl dokončil večer před instalací a z jaké operace vycházel při tvorbě quadriptychu? To se dozvíte ve 20 minutách s Lubošem Plným, který vás provede výstavou.

Výstavou Lukáše Musila s názvem K TOMU SE DOSTANEM vás provede osobně její autor Musil Lukas. Co se v ní dozvíte?

• Proč Musil považuje čáru za základní stavební prvek?
• Co znamená pojem vnitřní horizont a kde se v každém z nás ukrývá?
• Jak dlouho koncepci výstavy „K tomu se dostanem“ vymýšlel a na co odkazuje?

Patrik Proško vás tentokrát vezme do sklepa MUD.

• Proč jsme vykoupili většinu sběrných dvorů v okolí a kam všechny ty dráty přišli? Jak se do sklepa dostala 50metrová trubka a co je pravda a fikce?
• Z textu Patrika Proška: Svět je obsáhlý pojem. Navykli jsme si tak nazývat okolní realitu v její úplnosti, ale dá se vztáhnout i na jednotlivé složky až do úrovně mikrosvěta domu, zahrady nebo pracovního stolu.

Letos v létě se Muzeum umění a designu v Benešově naplnilo světlem. Od 5. srpna až do ledna 2021 se můžete přijít podívat na výstavu CRASHTEST 10 / ROŽNI!, která zkoumá různorodé významy světla. Na výstavě jsou k vidění originální designová svítidla a světelné objekty, které mají transcendentální, často až psychologický charakter. Taková je i světelná instalace Tomáše Krejčího, která je umístěna před secesní budovou muzea. Výstava byla zahájena společně s výstavou Nejkrásnější české knihy roku 2019 a výstavou olejomaleb Aleny Vernerové Ohlédnutí.

Tisková zpráva s fotografiemi ke stažení ZDE