Critters

Sebastiano Tomasso, Aidan Zukowski

16/2/2024—31/3/2024

Vernisáž 15/2/2024/19h

Každý organismus existuje v delikátním propletení s životem okolo něj. Člověk není výjimkou, a přesto žije s naivní představou odolnosti rovné želvušce. Má určitou zodpovědnost ke svému prostředí, která se vytrácí s dalšími nepříjemnými pravdami života na Zemi v moři vjemového šumu, ve víru každodenního stresu a v systematické iluzi individualismu. Výstava Critters prezentuje osudy naší planety skrz paměti budoucích generací, které jsou nevyhnutelně selektivní a zkreslené nostalgií. Vyzývá tak diváctvo k pomyslné cestě časem do Země vytvořené současným způsobem života.

775-more-1.webp 775-more-2.webp 775-more-3.webp 775-more-4.webp 775-more-5.webp 775-more-6.webp 775-more-7.webp 775-more-8.webp
Více

Sebastiano Tomasso skrze abstrakci, asemické písmo a post-vandalistické instalace zachycuje efemérnost každodennosti a objevuje v ní nepatrné krásy. Nabízí tak jistý nadhled nad věcí: igelitový pytlík poletující ve větru je odpad, ale připomíná také tanec translucentní medúzy. Tomasso pracuje s tradičními médii i se škálou městských i přírodních nálezů, pokladů a odpadů.

Aidan Zukowski dokončuje magisterské studium Průmyslového designu na UMPRUM. Ve své volném čase se věnuje také malbě, fotografii a hudbě, skrz které zkoumá mimo jiné roli technologie v době pozdního kapitalismu.

Výstava svým motivem i produkcí volně navazuje na téma péče a hnutí nerůstu, kterému se MUD* začalo intenzivněji věnovat v roce 2022 výstavním projektem Logika růstu.

Výstava se koná za finanční podpory MKČR.

Kurátorka výstavy: Karolína Varvařovská
Foto z vernisáže a výstavy: Jakub Demartini

775-side.webp

interaktivní galerijní expozice TMÁNÍ

první český animovaný VR film

10/4/2024—9/6/2024

Vernisáž 9/4/2024/19h

Šímova síň se až do začátku června mění v promítací místnost, kde máte příležitost zhlédnout ve speciálních VR brýlích interaktivní autobiografický animovaný film režiséra Ondřeje Moravce, který sklízí úspěchy v Česku i v zahraničí. VR film, nesoucí podtitul Vykřičte své vnitřní démony, přináší nejen hluboký vhled do „temné noci duše“, ale i naději a cestu, jak se s nemocí vyrovnat. Na této cestě provází diváka hlavní hrdina Ondřej. Sdílíme jeho pocity při prvních depresivních epizodách na rodinném výletě v dětství, na univerzitě při snaze o perfektní výsledky, i později v práci při každodenních zápasech s depresivním „tmáním". Spolu s ním divák prochází interaktivním příběhem, může se doslova dotknout jeho světa a podat hrdinovi pomocnou ruku. Film umožňuje na chvíli zažít a pochopit, jaké to je žít s touto nemocí, a jaké mechanismy mohou lidé s depresí využít, aby se cítili lépe. Ondřej zjišťuje, že jeho cestou k boji s depresí je jeho vlastní hlas. Film Tmání otevírá debatu o bolestech duše, nabízí terapeutický účinek i naději, že i s nemocí jakou je deprese, lze vést plnohodnotný život.

PŘEHRÁT TRAILER

VSTUPNÉ: základní 100 Kč, snížené: 50 Kč (vhodné od 13+); osobně na recepci muzea i on-line ZDE

Více

Interaktivní film Tmání se ovládá hlasem a pohybem. Byl vybrán do soutěžní sekce Venice Immersive na MFF v Benátkách a byl nominovaný v kategorii nejlepší animovaný film v soutěži Český lev 2022. Promítáme ho vždy v celou hodinu, poslední projekce v 17.00. Kapacita jsou 4 místa na jeden časový slot.

Producent filmu: Frame Films
Koproducenti filmu: NowHere Media, Brainz Immersive
Finanční podpora: Státní fond kinematografie, Unity for humanity, Medienboard Berlin Brandenburg, Filmtalent Zlín, O2, O2 Chytrá škola, Next Generation EU, Národní plán obnovy Ministerstva kultury ČR

769-side.webp

O KRAJI: PRAXE, LIBOST, UŽITEK

Salon Benešovska v MUD*

20/3/2024—19/5/2024

Vernisáž 19/3/2024/19h

Salony Benešovska pravidelně představují tvorbu z kraje mezi řekou a horou. Letošní přehlídka připomene design důvěrně známých předmětů i díla aktérů*ek na poli užitého umění.

Ročník 2024 nese podtitul O kraji: praxe, libost, užitek a uvádí novou koncepci regionálních přehlídek v Muzeu umění a designu Benešov (MUD*). Dosavadní multimediální výstavy (malba, socha, design a další) nahradí přesněji profilované zaměření Salonu. Pravidelně se v MUDu budou střídat výstavy zaměřené na design a užité umění s přehlídkami volné tvorby regionu. Toto rozdělení Salonu umožní hlubší výzkum specifik dané lokality v historickém kontextu.

772-more-1.webp 772-more-2.webp 772-more-3.webp 772-more-4.webp 772-more-5.webp 772-more-6.webp 772-more-7.webp 772-more-9.webp
Více

Zacílení na produktový design tak letos přináší do výstavních sálů některé z nejznámějších předmětů vyráběných na Benešovsku. Protože exaktní geografické měřítko není nejdůležitějším kritériem, mohou ve výběru figurovat například kuchyňské nože z Kovodružstva Sedlčany. Mezi příbuzné objekty dlouhodobě formující každodennost v (nejen) celorepublikovém měřítku rozhodně patří i nářadí z produkce bystřického Narexu. Týnecká Jawa reprezentuje technologickou sofistikovanost a tradici spolupráce s designéry v oboru dopravních prostředků. V této „produktové“ linii Salonu představíme také činnost písmolijny Displaay založené Benešovanem Martinem Váchou, grafický design Pavla Procházky, komerční fotografie Františka Provazníka a inovativní design běžných předmětů od umělce a designéra Miroslava Stibůrka.

Mapování individuální tvorby na hranici řemesla a užitého umění je věnovaná druhá linie Salonu. Návštěvnictvo se seznámí s malbou na hedvábí a tapiseriemi absolventky UMPRUM Brigity Krumphanzlové, různorodé způsoby práce se dřevem představí díla Jiřího Krumphanzla, Jana Amose Vaňka, Jana Lamra a Ivana Balaty, hru s formou a konceptem bez ohledu na materiál nalezneme v pracích Karolíny Auzké. Vladimír Rozkovec vystaví drobné práce z kůže, designér Oldřich Sládek šperky. K vidění budou také stolky s tavenou deskou z odpadového skla multidiscipli­nárního umělce a designéra Jana Čiháka. Výstavní sály ozvláštní tvorba Kateřiny Zadákové a jedno speciální dílo Václava Vlka.

Benešovský salon 2024 představí nejen tvůrce*kyně vybrané na základě open callu v kombinaci s důležitými producenty regionu, ale v rámci výzvy „Hledá se grafický design v Benešově“ zaznamená také vizuální atmosféru města. Samozřejmostí je regionální spolupráce na grafické podobě výstavy i na dalších doprovodných aktivitách.

Výstava se koná za finanční podpory MKČR.

Kurátorský tým: Anna Sejková, Karolína Varvařovská a Pavel Liška
Fotografie z výstavy a vernisáže: František Provazník

banner_web.gif

Salon umělců Benešovska 2022

24/2/2022—24/4/2022

Vernisáž 23/2/2022/18:30

Komentované prohlídky: 24. 3. od 17:30 hodin, 9. 4. od 15 hodin.
Kurátorka výstavy: Barbora Pavliš

Salon umělců Benešovska navazuje na tradiční model regionálních výtvarných přehlídek, který zároveň rozšiřuje, aby nebyl pouhým recyklováním minulosti, ale aby obstál i v současném světě. Prostřednictvím vypsaného „open call” se přihlásilo šedesát umělců, na výstavě jsou k vidění práce dvaceti devíti z nich. Celkově je vystaveno více než padesát děl a výtvarných souborů, které představují širokou škálu výtvarných technik, forem designu i nových médií a ukazuje i hraniční polohy jednotlivých uměleckých a výtvarných přístupů. Každý divák může sám objevit, zda ho více osloví abstraktní tvorba Vladimíra Albrechta, pohádkové kresby Anny Kamarýtové nebo videa od Marie Pacltové.

Pestrost výstavy je i ve vztahu, který mají jednotliví umělci k regionu rozkládajícímu se mezi Sázavou, Vltavou a Blaníkem. Pro někoho je samotný kraj zdrojem inspirace, pro jiné místo nostalgických vzpomínek či oblast, ve které se rozhodli žít a aktivně se zapojit do jeho proměny – například skrze architektonické projekty v okolí.

487-more-1.webp 487-more-2.webp 487-more-3.webp 487-more-4.webp 487-more-5.webp 487-more-6.webp
Více

Díla na výstavu byla vybírána tak, aby co nejlépe reprezentovala tvorbu jednotlivých autorů. Při celkovém pohledu na výstavu lze nalézt společná témata a divák může zkoumat, jakým způsobem se u jednotlivých autorů proměňuje jejich zpracování. Skvělým příkladem je proměnlivost krajiny u jednotlivých autorů. V obrazech od Stanislava Příhody či dronové fotografii Jakuba Ladýře se objevují konkrétní místa, která jsou místním důvěrně známá. Oproti tomu v dílech Kateřiny Smetanové se krajina proměňuje jen v barevné skvrny zachycující její pohyb a neuchopitelnost. Krajinu ve svém díle zkoumá i Václav Kopecký, který ji ve svých fotografických kolážích dekonstruuje a hledá skrze ní i možnosti analogové fotografie v současném umění.

Podobně se dá dívat i na proměnu figury. Na obrazech hlavně mladší generace se objevuje lidská postava či její tvář v realistickém ztvárnění. Adam Řeháček figuru umisťuje do prostředí, které propojuje reálné prvky s historickými a literárními odkazy. Pavel Sequens oproti tomu realistickou tvář nabourává samotnou malbou. Lucie Vacková ve svých obrazech žen často propojuje módu a estetiku padesátých a šedesátých let s jemnou pastelovou barevností.

Na výstavě se nacházejí i solitéři, jejichž tvorba je nejen v regionálním kontextu ojedinělá. Vladimír Vondrejs se věnuje již dlouhou dobu tvorbě tensegritů: objektů, které si udržují celistvost díky vyvážení vnitřního napětí. Oldřich Sládek se prosazuje hned v několika uměleckých oblastech, zde se prezentuje svou kolekcí medailí pro hokejové šampionáty v Ostravě a kolekcí autorských šperků.

Salon není jen příležitostí pro benešovské umělce, profesionální či amatérské, k prezentaci svých děl. Je to i příležitost k navazování vztahů, budování umělecké a výtvarné komunity a také prostor pro zpětnou vazbu, která je pro jakýkoli umělecký vývoj zásadní – ať už přichází od diváků, či kolegů.

487-side.webp

VE SPOLEČNÉ KRAJINĚ

12/6/2024—23/8/2024

Výstava Ve společné krajině představuje výběr děl, která vznikala ve spolupráci edukátorů MUD* s klienty pečovatelského domu pro seniory Villani a s žáky a žákyněmi Základní a praktické školy Benešov. Je odrazem snahy MUD* navazovat spolupráci s místními pečovatelskými organizacemi.

Na společnou procházku krajinou dětí a seniorů se můžete přidat dne 26. 6. od 18:00, kdy proběhne slavnostní komentovaná prohlídka výstavy.

Více

V průběhu roku jsme z různých úhlů zkoumali téma krajiny vnitřní i vnější, vytvářeli barevný prostor našich představ a myšlenek, navazovali vzájemnou důvěru, napomáhali rozvoji jemné motoriky a překračovali naše hranice imaginace výtvarnými experimenty.

Společně jsme objevovali umění jako prostředek komunikace a poznání. Nacházení vlastního tvůrčího vyjádření se stalo prostředkem dorozumívání. A to ukazují výsledky naší spolupráce především. Komunikace, společný dialog a péče o mezilidské vztahy jsou naší společnou lokální sítí, kterou tvůrčími aktivitami tkáme a rozvíjíme. Vzniká tak vrstevnatá krajina, ve které jsou všichni vítaní.

Výstava má tvar postupného, proměnlivého zabydlování městské výstavní síně díly žákyň a žáků ZŠ A PŠ Benešov i klientek a klientů pečovatelského domu Villani.

Kurátoři výstavy: Martin Vlček a Anna Hůlková

835-side.webp

Silvia Billeter

Poesie tisku

7/6/2024—29/9/2024

Vernisáž 6/6/2024/19h

Retrospektiva Poesie tisku je první obsáhlá výstava, která představí dílo švýcarské umělkyně Silvie Billeter včetně význačného cyklu Hledat Petrkov (1992–2010). Autorčiny grafiky budou představeny v dialogu s tvorbou jejích souputníků*ic z okruhu vyučujících i studentstva AVU i UMPRUM (Jiří John, Adriena Šimotová, Václav Cigler, Eva Brodská ad.). Život a práci umělkyně podrobněji přiblíží dokumentární fotografie Pepy Dvořáčka, které vznikly přímo pro tuto výstavu.

773-more-5.webp 773-more-6.webp 773-more-7.webp 773-more-8.webp
Více

Výstava bude zahájena koncertem Stamicova kvarteta.

Ve spolupráci s Muzeem literatury a zámečkem Petrkov je připraven rozsáhlý doprovodný program jak v Muzeu umění a designu Benešov, tak v Petrkově. V úterý 11. června od 18:00 se v Šímově síni MUD* uskuteční promítání dokumentu Petrkov 13 a koncert písničkáře Karla Vepřeka, který zhudebnil básně Bohuslava Reynka. Na konci letních prázdnin (24. 8.) pak mohou zájemci*kyně v osobním doprovodu Silvie Billeter podniknout společnou cestu z Benešova na zámeček Petrkov, kde se odehraje divadelní představení Suzanne Renaud režisérky Lucie Trmíkové.

Projekt se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Kurátor výstavy: Pavel Liška

773-side.webp

MEZIČAS

Výstava Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež MeziČas

2/4/2024—11/5/2024

PRODLOUŽENO DO 11. 5. 2024

Kdyby se Alenka mohla rozhodnout, jestli skočí do neznámé temné nory nebo přijme svět tak, jak ho zná, pravděpodobně by volila druhou variantu. Naštěstí však přišel Bílý Králík, který ji lehce popostrčil. Alenka tak poznala svět plný barev, humoru a dobrých lidí. Tento svět jí pomohl v osobním růstu a ponoukl ji ke správným rozhodnutím pro svůj budoucí život. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež MeziČas (NZDM MeziČas) je metaforickým Bílým Králíkem pro děti a dospívající z Benešovska. Podporuje jejich zdravý rozvoj bez nátlaku a předsudků prostřednictvím bezpečného zázemí, ve kterém se mohou svěřit s problémy a za pomoci pracovníků je vyřešit. NZDM MeziČas zároveň nabízí smysluplné trávení volného času díky široké nabídce aktivit. Samozřejmostí je zajištění terénních služeb pro klienty, kteří mají zábrany přijít do jejich klubovny na Bezděkově.

Výstava v Městské výstavní síni Benešov (MVS*) vznikla ve spolupráci s Muzeem umění a designu Benešov (MUD*). Slouží jako další krok blíže k nízkoprahovému zařízení, který je snad jednodušší, když člověk ví, co ho v „králičí jámě“ čeká. MeziČas představí příběhy klientů v doprovodu fotografií nástěnných maleb přímo z jejich tématické klubovny.

Více

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež MeziČas
Na Bezděkově 2004, Benešov, 256 01
nzdm@magdalena-ops.cz
+420 739 570 998

809-side.webp

NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU 2023

Muklové, odbojář a kariérový poradce přijeli do Benešova…

1/8/2024—1/9/2024

V 59. ročníku prestižní ceny Nejkrásnější české knihy roku 2023 soutěžilo celkem 305 projektů. Mezi vítěznými tituly letos najdete například rozšířené vydání knihy Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny), jejíž těžiště sepsal ve 40. letech 20. století ornitolog a odbojář Veleslav Wahl. Zpravodajství ze světa hub pro děti a mládež přináší ilustrovaná kniha Myko od oblíbeného nakladatelství Baobab. V Krásné literatuře se na 1. místě umístil román Daniela Flazsy Muklové a Šlajsny, který je inspirován opravdovým příběhem drogového dealera. Za zmínku pak jistě stojí také unikátní metodická pomůcka (nejen) pro střední školy Vercajk kariérového poradce od Centra Kompetencí.

K ponoření do světa knih může návštěvnictvo využít čtecí koutek přímo v expozici, který vznikl ve spolupráci s Nábytkovou bankou Středočeského kraje se sídlem v Benešově. Jedná se tak o další snahu snížení nákladů i odpadů při produkci výstav a zároveň o zvýraznění významné činnosti lokální organizace.

841-more-1.webp 841-more-2.webp 841-more-3.webp 841-more-4.webp
Více

Výstava vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

841-side.webp

Ke štěstí. Novoročenky ze sbírek MUD*

29/11/2023—25/2/2024

Vernisáž 28/11/2023/19h

Konec roku věnuje MUD* jedinečnému fenoménu „péefek“. V hlavních přízemních sálech bude až do 25. února příštího roku představen kurátorský výběr drobné grafiky, fotografií i papírových objektů nesoucích osobní či profesní vzkaz do nového roku.

702-more-1.webp 702-more-10.webp 702-more-2.webp 702-more-3.webp 702-more-4.webp 702-more-5.webp 702-more-6.webp 702-more-7.webp 702-more-8.webp 702-more-9.webp
Více

Výběr děl vychází jak z kolekce Jiřího Šetlíka (jejíž součástí je unikátní soubor novoročenek významných českých umělců 2. poloviny 20. století), tak ze vztahu novoročenek k regionu Benešovska.

Výstava Ke Štěstí nabízí syntetický přístup, který sleduje linii sběratelství příležitostné grafiky, vztahy mezi jednotlivými aktéry i politické a stylotvorné tendence vymezeného tématu. Cílem je poskytnout inovativní pohled na fenomén novoročních přání.

Výstavní projekt se koná pod záštitou a s finanční podporou Ministerstva kultury. Za finanční podpory vznikl k výstavě i katalog, který je možné zakoupit na recepci muzea i na našem e-shopu.

Kurátoři: Pavel Liška a Anna Sejková

702-side.webp

Jan Durina / WEAK SEASON

15/9/2023—12/11/2023

Vernisáž 14/9/2023/19h

Výstava slovenského interdiscipli­nárního umělce Jana Duriny v MUD* pod názvem WEAK SEASON shrnuje zásadní momenty jeho dosavadní tvorby a vytváří tak komplexní pohled na propojení různých témat a uměleckých médií, kterými se autor zabývá. Durinovo dílo zahrnuje fotografii, performance, textilní tvorbu, kresbu, hudbu a umělecko-výzkumné projekty. Z různých úhlů zkoumá témata identity, imaginace, péče, (sebe)lásky a komplikovanosti mezilidských vztahů.

Kromě fotografie, která je výraznou součástí Durinovy umělecké praxe, představuje výstava i velkou část jeho dosavadní textilní tvorby. V té umně kombinuje tradiční techniky (jako je například ruční výšivka) se současným uměleckým jazykem. Právě textilní objekty a tapisérie se stávají propojujícím a nosným prvkem výstavy. Lze na ně nahlížet jako na skulptury, z nichž mnohé jsou zároveň artefakty a částmi kostýmů použitými v autorových performancích. Výstava WEAK SEASON představuje také několik nových a dosud nevystavených děl v médiu fotografie, kresby a objektu, na kterých autor pracoval v posledních dvou letech. Tato díla vychází z autoteoretické queer-feministické praxe, které se autor věnuje i v teorii v rámci svého doktorského studia uměleckého výzkumu na Akademii výtvarných umění v Praze.

Více

Výstava propojuje poetický jazyk, jemnou a hravou erotiku, humor, ale i vážná společenská témata, především duševní zdraví. Objevují se zde deprese, OCD, bipolární porucha nebo úzkosti, k nimž autor přistupuje z osobní zkušenosti. Soubor detailních tušových kreseb nebo díla jako INTRUSIVE THOUGHTS (2022) se přímo vztahují k symptomům a k léčbě bipolární a obsedantně-kompulzivní poruchy.

Název výstavy WEAK SEASON (v češtině Slabé období) odkazuje na zranitelnost člověka, přírody i společnosti. Poukazuje na „kulturu traumatu“ pramenící z krize hodnot, nejistoty spojené s ekologickou krizí, radikalizaci a polarizaci společnosti, ve které jsou čím dál běžnější extremistické a nenávistné projevy. Autor v nových dílech přemýšlí v kontextu osobní historie také o maskulinitě, feminismu, queer identitě a postavení queer lidí v různých kulturách a společnostech. Durinova současná díla mají oproti jeho rané, více vizuálně založené tvorbě silnější politický náboj a angažovanější podstatu.

Architektonické a scénografické zpracování výstavy vytváří v jednotlivých místnostech rozdílné světy plné vizuálních a emocionálních vjemů. Pro díla Jana Duriny jsou důležité kontrasty, jejich expresivnost, dramatičnost a symbolika může připomenout například tvorbu Hieronyma Bosche nebo Francisca Goyi. Každé z nich tak vyzývá publikum k vzájemnému dialogu a vytváří prostor pro imaginaci a vnitřní konfrontaci.

V rámci doprovodného programu k výstavě proběhne komentovaná prohlídka a workshop s autorem, ve druhé polovině doby trvání výstavy bude pokřtěn katalog zachycující dosavadní tvorbu Jana Duriny.

Kurátorka: Barbora Pavliš

666-side.webp

KRISTÝNA POJEROVÁ –⁠ NÁVRH

3/10/2023—11/2/2024

Vernisáž 2/10/2023/19h

Výstava Návrh představila vybrané práce designérky Kristýny Pojerové. Ukázala způsoby navrhování i s odbočkami, kroky vedle, či komplikacemi na trase. Zároveň také reflektovala nové možnosti a překážky, které do procesu tvorby a realizací návrhů přináší rodičovství.

Kristýna Pojerová absolvovala v ateliéru Sklo u Ronyho Plesla na UMPRUM v Praze. Za světlo-objekt nazvané Skleník získala několik ocenění (Cenu šéfredaktorů Designbloku 2011, cenu katedry užitého umění na VŠUP a další). Nyní, po sezóně mateřské péče o tři malé děti, pracuje jako lektorka v Moravské galerii a navazuje na své úspěšné designérské projekty.

Kurátorka výstavy: Anna Sejková
Fotografie z výstavy a vernisáže: Karolína Varvařovská

723-more-1.webp 723-more-2.webp 723-more-3.webp 723-more-4.webp 723-more-5.webp
723-side.webp

Nejkrásnější české knihy roku 2022

58. ročník soutěže o nejlepší český knižní design

22/8/2023—10/9/2023

Vernisáž 22/8/2023/18h

V Šímově síni Muzea umění a designu Benešov budou na přelomu srpna a září prezentovány oceněné publikace v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2022. Tuto soutěž o nejlepší knižní design každoročně pořádají Ministerstvo kultury ČR a Památník národního písemnictví / Muzeum literatury. Hodnotí se v ní grafické, ilustrační a polygrafické zpracování knih vydaných v českých nakladatelstvích a vytištěných v českých tiskárnách vždy za poslední kalendářní rok (rozhoduje údaj v tiráži). Ceny NČKR se udělují v sedmi kategoriích, přičemž v každé kategorii jsou vyhlašována první tři místa.

668-more-1.webp
Více

Soutěž NČKR má dlouholetou tradici. Památník národního písemnictví ji organizuje pravidelně od roku 1965. MUD v minulých letech uspořádalo dvě výstavy oceněných knih, a to NČKR 2018 a NČKR 2019. A právě v posledně jmenovaném ročníku soutěže se do osmičky nominovaných děl v kategorii Katalog dostala publikace KRAJINOW vydaná naším muzeem.

668-side.webp

Česká cena za architekturu 2023

Výstava nominovaných realizací bude na podzim v Benešově

1/10/2023—30/11/2023

Během října a listopadu přivezeme do Benešova výstavu nominovaných realizací České ceny za architekturu 2023.

Výstava České ceny za architekturu představuje v rámci Dnů architektury 31 realizací nominovaných mezinárodní odbornou porotou v letošním ročníku do užšího výběru. Česká cena za architekturu je soutěžní přehlídka architektonických děl organizovaná již osmým rokem Českou komorou architektů. Soutěžit mohou projekty dokončené v posledních pěti letech na území České republiky. Přehlídka nemá žádné kategorie. Vítěz České ceny za architekturu 2023 bude oznámen 9. listopadu na galavečeru ČCA, stejně jako stavby, které porota vybere mezi nejužší okruh finalistů a ty, které budou oceněny cenami partnerů přehlídky.

704-side.webp

KRAJINA

VÝSTAVA STUDENTŮ FA ČVUT

2/8/2023—23/9/2023

Ve spolupráci s architektem města Benešova Ing. arch. Lubošem Klabíkem vás zveme na výstavu projektů studentů Fakulty architektury Českého vysokého učení technického. Studentské práce se týkají Benešova, a to například nových zahrádkářských osad, proměny parku Villaniho, smuteční síně.
Odborná spolupráce za MUD*: Karolína Varvařovská
Vstup zdarma

712-more-1.webp 712-more-2.webp 712-more-3.webp 712-more-4.webp 712-more-5.webp 712-more-6.webp 712-more-7.webp
712-side.webp

Poslední možnost vidět výstavu Vladimír Cidlinský

Výstava je přístupná jen do neděle

21/4/2023—11/6/2023

Vernisáž 20/4/2023/18h

Tvorba benešovského malíře, grafika a pedagoga je výrazně spjata s kopcovitou krajinou a malebnými vesnicemi. Po celý svůj život se snažil zprostředkovat přírodu rodného kraje a její idylickou podobu skrze různá výtvarná média. Nesčetněkrát zachytil i rodné město a jeho měnící se panorama. V Šímově síni jsou k vidění jak díla charakteristická pro jeho tvorbu, tak i kresby a litografie zaznamenávající výstavbu panelových sídlišť a urbanisticko-architektonickou přeměnu Benešova. Do výstavy bylo z Městské knihovny Benešov zapůjčeno i několik výtisků Benešovského (kulturního) kalendáře, měsíčníku, který informoval o dění ve městě, a jehož grafickou podobu Cidlinský zpracovával přes tři dekády. Návštěvníci*e se skrze ně mohou prolistovat do nedávné minulosti nebo skrze autorské kresby na obálkách sledovat vizuální a společenské proměny města.

Kurátor výstavy: Pavel Liška

654-more-1.webp 654-more-2.webp 654-more-3.webp 654-more-4.webp 654-more-5.webp
654-side.webp

Urbanismus Benešova

20/3/2023—22/7/2023

Výstava v MVS se zaměřuje na dětského návštěvníka a provede ho mapami a plány města tak, jak se postupně vyvíjelo. Poukazuje na různé vrstvy městské výstavby, které se do města promítají, jako je vesnická výstavba na Karlově, středověké parcely domů na náměstí, ale i neslavně známé asanace a následná výstavba sídlišť. Výstava se také věnuje budoucnosti, plánované rekonstrukci náměstí od Marcely Steinbachové nebo projektu Klášterky od architektonické kanceláře Gogolák + Grasse. Cílem výstavy je představit návštěvníkovi urbanistický vývoj města Benešov a poukázat na to, jak se různé vrstvy propisují do města i v současnosti.

Kurátorka: Barbora Pavliš

662-more-1.webp 662-more-2.webp 662-more-3.webp
Více

Výstava je hojně využívána v rámci muzejních edukací. Její součástí je nově také projekt Benešov očima dětí. Jedná se o několik uměleckých intervencí do prostoru a instalací, které postupně vznikaly na jaře letošního roku v rámci projektové výuky v MUD* se žáky I. stupně benešovské ZŠ Dukelská 1818. Celkem se projektu zúčastnilo 14 tříd od 2. do 5. ročníků. Projektová výuka se věnovala městskému prostředí, urbanismu a vnímání životního prostředí. Během 14 setkání si děti vyzkoušely role architektů, urbanistů, landartistů a sochařů, práci s barvou, sádrou, dráty, kresbu, tvorbu koláží, navrhování i koncepční přemýšlení. V rámci této výstavy vznikl na jaře tohoto roku projekt Benešov očima dětí. Jedná se o několik uměleckých intervencí do prostoru a instalací, které postupně vznikaly v rámci projektové výuky v MUD* za pomoci všech druháků až páťáků benešovské ZŠ Dukelská. Během 14 setkání si děti vyzkoušely role architektů, urbanistů, landartistů a sochařů, práci s barvou, sádrou, dráty, kresbu, tvorbu koláží, navrhování i koncepční přemýšlení.

Výstupy projektových dní jsou ke shlédnutí ZDE

662-side.webp

Logika růstu

17/3/2023—27/8/2023

Vernisáž 16/3/2023/19h

Výstavní projekt Logika růstu se vydává na průzkum podhoubí vztahů současného umění k aktuální společenské, ekologické, resp. ekonomické krizi a zkoumá reflexi témat pojících se s myšlenkovým rámcem tzv. hnutí nerůstu (degrowth) u nejmladší generace vizuálních umělců. Jakým způsobem může umění stavět na nerůstových myšlenkách a stimulovat přerod směrem k udržitelné, spravedlivější a spokojenější společnosti? Jakou podobu mohou mít modely, kterými umění podněcuje a formuje cesty ke změně systému a hledání východisek nejen z ekologické krize?

Do výstavního projektu se zapojí Anna Fiedlerová, Tereza Vinklárková, Matyáš Barák, Markéta Kubíčková (LilaTesla), Nicolas Prokop, Anna Chrtková & Matyáš Grimmich & Karolína Schön, Viktor Prokop, Lucie Medřická, Agronauts* collective, Dorota Václavíková & Antonín Závodný & Max Stejskal.

Kurátorka: Petra Widžová
Grafický design: Ilya Bazhanov a David Babka
Architekt výstavy: Marko Čambor

657-side.webp

MUD VYHLAŠUJE OPEN CALL: LOGIKA RŮSTU (T: 10/1/2023)

17/3/2023—27/8/2023

Vernisáž 16/3/2023/19h

Muzeum umění a designu Benešov vyhlašuje otevřenou výzvu k účasti na kurátorském výstavním projektu Logika růstu. Jeho cílem je zkoumat nejaktuálnější reflexi témat, které se pojí s myšlenkovým rámcem tzv. hnutí nerůstu (degrowth) ve vizuálním umění.

Více

Výstavní projekt se vydává na průzkum podhoubí vztahů současného umění k aktuální společenské, ekologické, resp. ekonomické krizi, a ptá se: „Jak se nám dnes žije ve vztazích destabilizovaných pandemií a jaká je naše vize společné budoucnosti? Pociťujeme štěstí uprostřed nejistoty prekarizace práce a nekonečného tlaku na výkon?“

Přihlášky posílejte na e-mail: info@mudbenesov.cz s předmětem „Open call Logika růstu“ do 10. 01. 2023 včetně.

Více informací ZDE

587-side.webp

Jan Dvořák 80

23/9/2022—31/12/2022

Vernisáž 22/9/2022/19h

Jan Dvořák oslaví v roce 2022 významné jubileum, ke kterému jsme mu v MUD připravili výstavu obrazů. Dvořák se dlouhodobě zabývá krajinomalbou. Nejčastěji se na jeho obrazech objevují vzpomínky na vyrůstání v jižních Čechách. Idylické vesnice se v jeho obrazech stávají barevnou mozaikou barevných fasád a stříšek mezi menšími pestrobarevnými poli. Kromě krajinomalby se ale Dvořák dlouhodobě věnuje i jiným tématům, v poslední době například menhirům. V těchto obrazech více experimentuje a pouští se do vytváření imaginativních prostorů.

Kurátorka: Barbora Pavliš

491-more-1.webp 491-more-2.webp 491-more-3.webp
Více

V rámci doprovodného programu k výstavě jsme pro vás připravili komentované prohlídky i tvůrčí dílny pro děti.

V neděli 20/11 od 10:00 do 15:00 bude lektorem v pořadí už druhé tvůrčí dílny pro děti malíř Jan Dvořák. Tentokrát na ni mohou dorazit starší děti mezi 14 a 17 lety. PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘ ZDE

V pátek 2/12 od 16:00 vás pan Dvořák provede svou výstavou.

491-side.webp

MODERNÍ BENEŠOV / Architektura a urbanismus

2/12/2021—23/9/2022

Dlouhodobá instalace v Městské výstavní síni

Dlouhodobá expozice v Městské výstavní síni poukazuje na urbanistickou proměnu, kterou moderní Benešov od počátku 20. století prodělal. První moderní stavby zde začaly vznikat už na přelomu 20. století. Jednalo se hlavně o budovy občanské vybavenosti, banky a další peněžní ústavy. Tyto stavby ale nezasáhly do celkového tvaru města, jak lze vidět na vystaveném plánu z doby po druhé světové válce.

485-more-1.webp 485-more-2.webp 485-more-3.webp 485-more-4.webp 485-more-5.webp 485-more-6.webp
Více

Úplnou změnu na moderní okresní město měla přinést urbanistická studie vytvořená v 60. letech. Na jejím základě vyrostla především nová sídliště, která měla řešit především problematiku nedostatku kvalitního bydlení, bohužel často za cenu nekoncepčního bourání a zbytečných zásahů do historického centra. V 90. letech se i zásluhou Mojmíra Chromého, prvního porevolučního starosty, povedlo navázat na předválečnou tradici a ve městě se objevily kvalitní stavby od významných architektů a to jak ve veřejném tak v soukromém sektoru. Díky Mojmíru Chromému také vznikly na počátku 90. let plány města od Josefa Pleskota. Na výstavě jsou k vidění dva, jeden zachycuje územní plán podle požadavků města a druhý návrh urbanistického rozvoje. Pleskot zde navrhl podobu obchvatu, rozvoje obytné zástavby nebo propojení s Konopištěm. V současné době stojí před městem hned několik důležitých urbanistických rozhodnutí, které mohou posunout město zase blíže k tomu být moderním městem. K tomu se váže poslední plán na výstavě, vize Benešova od studentů ČVUT z roku 2016.

Expozice navazuje na výstavní projekt DŮM X MUD, který proběhl v MUD v termínu 9/2020–5/2021. Na motivy výstavy vyšla kniha Vrstvy města: 20 kapitol o architektuře Benešova, která je k zakoupení ZDE

485-side.webp

VÝSTAVA ARCHEOLOGIE DESIGNU

16/11/2022—26/2/2023

Vernisáž 15/11/2022/18:30

Archeologie designu – tak se jmenuje výstava kurátora Kryštofa Hejného, která čerpá ze sbírek MUD* a inovativním způsobem přehodnocuje zavedené způsoby interpretace předmětů denní potřeby. Nezvyklé propojení designu s klasickou archeologií ve jméně poukazuje na inspiraci postupy při rekonstruování příběhů, které skrývají věci nepovšimnuté a obyčejné.

569-more-1.webp 569-more-2.webp
Více

V odpovědi na otázku Co je design? rozpoznává výstava ústřední okamžik, v němž dochází k předání významotvorného působení mezi designérem a uživatelem, a tedy kdy se samotný “design” mění z aktivity v předmět. Tento fixní bod se stává těžištěm expozice, ze kterého se výstava vydává dvěma směry. První přibližuje pohled designéra a procesu jeho tvůrčího myšlení. Návštěvníka vede cestou progresivní abstrakce od alegorického předmětu ve středu výstavy skrze skupinu případových studií na společné, fyziologicky definované téma (židle) až do obrazu mentální krajiny, v níž se rodí designérovy úvahy o člověku, materiálech a technologiích. Vydá-li se návštěvník druhým směrem, sleduje design v rukou uživatele. V nich se opět mění ve střípek zrcadla odrážejícího svého uživatele. Věcmi, kterými se obklopuje, staví uživatel svou skutečnost a identitu, zatímco předměty sytí zkušenostmi a idejemi. Konečné destinaci životní pouti designu se věnuje závěr výstavy. Zde předměty, které se od zrození své myšlenky nepřestaly měnit, končí, zbaveny soudržnosti schránky i smyslu, z dohledu uživatele i designéra.

Na malém vzorku sbírkových předmětů ukazuje výstava Archeologie designu nepřeberné množství stanovisek, jež lidé v nedávné historii zaujímali k problémům formy, funkce a sdělení užitných předmětů. Mezi exponáty se nalézají drobné spotřebiče, např. vysavač ETA Jupiter Stanislava Lachmana či fén na vlasy AEG od Petera Behrense, předměty denní potřeby, jako plastové ošatky z Plastimatu Liberec Jiřího Hofmana nebo porcelánový šálek NOVITO Jiřího Pelcla, rozměrnější mobiliář, zmiňme kartonovou stoličku Jiřího Kočandrleho a autorský krb pro chatovou osadu u Nespek architekta Jaroslava Vaculíka, a nebo umělecké artefakty designérů Jakuba Berdycha Karpelise a Gabriela Vacha ml.

kurátor: Kryštof Hejný
architektura výstavy: Jindřich Traugott, Adam Trefil
grafika výstavy: Ľubica Segečová

569-side.webp

Mezistavy (Z depozitáře do restaurátorské dílny a zase zpátky)

20/1/2023—31/3/2023

Vernisáž 19/1/2023/18:30

Co všechno obnáší péče o objekty designu a umělecká díla uchovávaná v Muzeu umění a designu Benešov? Na vybraných příkladech představíme nejen práci restaurátorů, ale i postupy potřebné k co nejkvalitnější péči o artefakty v našich sbírkách. Jak se řeší ideální vlhkost vzduchu, teplota a správné uskladnění? Jakým způsobem je možné s exponáty manipulovat? Přijďte ve čtvrtek 19. ledna do Šímovy síně na vernisáž výstavy, kterou si tentokrát vzaly na starosti Anna Sejková a Anežka Kořínková.

651-side.webp

MUD vystavuje fotografii Ivana Pinkavy

2/8/2022—28/8/2022

V srpnu je v rámci cyklu Výstava jednoho díla prezentována fotografie Ivana Pinkavy Castor a Pollux. Ve své tvorbě nalezl Pinkava specifický vizuální jazyk, který často odkazuje na známá díla nejen výtvarného, ale také literárního umění nebo na historické paralely. Takovým dílem je i Castor a Pollux, odkazující k řeckým tragédiím, mýtickým hrdinům, zároveň však také ke klasické renesanční malbě.

Tisková zpráva k dispozici ZDE

541-side.webp

Výstava jednoho díla pokračuje v MUD také během prázdnin

4/7/2022—28/8/2022

Napodruhé představí projekt Výstava jednoho díla ikonické příklady grafického a materiálového designu ze sbírek MUD plakát a katalog přelomové výstavy Design a plastické hmoty, kterou v roce 1972 v Umělec­koprůmyslovém muzeu v Praze připravila kurátorka a teoretička designu Milena Lamarová.

Tisková zpráva k dispozici ZDE

Více

Pilotní kurátorský projekt Výstava jednoho díla pořádá Muzeum umění a designu Benešov (MUD) letos poprvé. Smyslem projektu je postupně představit zajímavá umělecká díla ze sbírek MUD a seznámit benešovskou veřejnost s významnými příklady malby, fotografie a informačního designu.

VÝSTAVA JEDNOHO DÍLA V MUD*

Petr Nikl: Nohy, 1991
Doba trvání: 22. 5. až 30. 6. 2022

Václav Cígler: Design a plastické hmoty
Plakát k výstavě v Uměleckoprů­myslovém muzeu v Praze, 1972
Doba trvání: 4. až 29. 7. 2022

Ivan Pinkava: Castor a Pollux, 2000
Doba trvání: 1. až 28. 8. 2022

538-side.webp

Kolářová / Černý / Hájková

9/9/2022—23/10/2022

Vernisáž 8/9/2022/18:30

Tisková zpráva, 15. 8. 2022

Ve dnech 9. září až 23. října 2022 bude v Muzeu umění a designu Benešov představena tvorba tří mladých umělců: malířky Markéty Kolářové, keramika Tomáše Černého a fotografky Natálie Hájkové. Jedná se o tři samostatné výstavy, které zdánlivě nemají jeden hlavní propojující prvek. Přesto lze v jejich tvorbě najít několik společných tematických linek, které mohou návštěvníci mezi díly jednotlivých umělců hledat. Např. zájem o mýty, rituály, o téma náhody, motiv primitivních, neznámých společenstev, anebo také o téma jednotlivce jakožto strůjce kultury.

Tisková zpráva k dispozici zde

545-more-1.webp 545-more-2.webp 545-more-3.webp 545-more-4.webp

Otisk Josefíny Duškové

22/5/2022—27/8/2022

Tisková zpráva, 19. 5. 2022

V sobotu 21. května bude podvečerní vernisáží v Muzeu umění a designu Benešov zahájena výstava Josefíny Duškové. Veřejnosti budou díla této sochařky přístupná až do 27. srpna.

Tisková zpráva k dispozici ZDE

522-more-1.webp
Více

Josefína Dušková (1981) získala v roce 2010 Cenu města Benešova pro mladého výtvarníka do 35 let, v současné době žije a pracuje v Praze. Absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru figurálního sochařství a tvorby medaile Jana Hendrycha (2002 až 2008), studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole obor Tvarování dřeva a řezbářství. V roce 2003 obdržela Cenu mezinárodního workshopu ve Florencii, o rok později pak cenu Nadace Český fond umění – stipendium Bogdana Najdenova. Její tvorbu významně ovlivnila stáž ve Finsku. Autorka vystavuje od roku 2005 (Výběr z českého sochařství 1995–2005 ve Veletržním paláci NG v Praze), od té doby má za sebou řadu výstav jak samostatných, tak kolektivních. Ačkoliv se cítí být především sochařkou, své tvůrčí myšlenky však často realizuje i prostřednictvím jiných médiích – například malbou, instalacemi nebo fotografiemi. Ani tuto všestrannost neopomněla kurátorka výstavy Barbora Pavliš. Josefína Dušková je od roku 2012 členkou spolku Umělecká beseda. Její tvorba je zastoupena v NG v Praze a v soukromých sbírkách.

522-side.webp

Petr Nikl: Nohy / Výstava jednoho díla

22/5/2022—30/6/2022

Tisková zpráva, 19. 5. 2022

V Šímově síni Muzea umění a designu Benešov budou po dobu tří měsíců od konce května do konce srpna 2022 postupně vystaveny tři stěžejní artefakty ze sbírek MUD. Jako první se veřejnosti představí obraz multimediálního umělce, spisovatele a hudebníka Petra Nikla „Nohy“ z roku 1991.

Tisková zpráva k dispozici ZDE
Petr Nikl NOHY_tiskové foto

Více

Muzeum umění a designu Benešov (MUD) současně s letní výstavou díla sochařky Josefíny Duškové nabídne veřejnosti tzv. Výstavu jednoho díla. Jde o jinde už zavedený a osvědčený model výstavy jediného obrazu nebo díla, vybraného kurátory buď na základě jeho umělecké hodnoty, regionální důležitosti, anebo funkce díla ve sbírkách konkrétní instituce.

Jaký je v této souvislosti cíl pracovníků benešovského muzea? Kurátoři MUD se pro něj rozhodli pod záminkou nového využití multifunkčního prostoru Šímovy síně, v níž se kromě pravidelných výstav konají také různé společenské a kulturní události. I jejich návštěvníkům poskytne možnost zhlédnout některé z výjimečných děl ze sbírek MUD. Případná rozšířená forma Výstavy jednoho obrazu se navíc v budoucnosti může stát základem uvažované stálé expozice. A ještě jeden podstatný dodatek: Výstavy jednoho díla budou doprovázeny krátkým „zastavení s kurátorem”, při němž bude zájemcům vystavené dílo představeno a přiblíženo odborným pracovníkem muzea.
Obraz Petra Nikla Nohy spadá do autorovy rané tvorby spojené s uměleckou skupinou Tvrdohlaví. Je součástí bezejmenné obrazové série, v níž Nikl zpracovává vizuální podněty italské renesanční malby quattrocenta, které vytrhává z původního kontextu a symbolicky je posouvá prostřednictvím zjednodušení barevné škály a vnesením cizorodého prvku části dětských hraček, které pronikají skrze plátno. Parafráze mistrovské malby je přitom v dějinách českého moderního umění vzácným projevem uměleckého přivlastnění a metafyzického dialogu. Niklův přístup dětskosti bez dětinskosti pomáhá otevírat psychologicky závažná témata přístupnou řečí nestálých symbolů.

Niklův obraz bude v Šímově síni vystaven do 12. června, následovat ho bude plakát k přelomové výstavě Plastické hmoty sklářského výtvarníka Václava Cíglera, avizující výstavu v Uměleckoprů­myslovém muzeu v Praze v roce 1972 (plakát bude vystaven od 4. do 27. července). Letní cyklus uzavře srpnová instalace fotografie Ivana Pinkavy Castor a Pollux (2000), ta bude vystavena ve dnech 1. až 28. srpna.

523-side.webp

Všednost Lukáše Musila

26/10/2021—31/10/2021

Komentovaná prohlídka výstavy 26. 10. od 18 hodin. Rezervace vstupenek ZDE nebo na pokladně MUD

Ojedinělá intervence umělce Lukáše Musila v posledním sále výstavy Všednost, která reaguje na kolektivní zkušenost s každodenní všedností a popisuje ji skrze vystavené předměty.
Symbol, rituál, archetyp ve spojení s jednoduchostí čáry jsou základními pojmy, které charakterizují dílo Lukáše Musila za poslední roky. Čára je pro jeho tvorbu charakteristická již od doby, kdy se stal uznávaným tatérem. Svou jednoduchostí a prostotou mu znemožňuje propadnout zobrazení pouze pro efekt, nutí ho naopak směřovat hlouběji k samotné podstatě.

445-more-1.webp 445-more-2.webp 445-more-3.webp 445-more-4.webp 445-more-5.webp 445-more-6.webp
Více

Jeho dílo se ale čárou neuzavírá, v posledních letech se pro něj stává pouze odrazovým bodem, skrze který se vydává novými směry hledat počátek. Ať již samotné linie, umění, či člověka. To se mu daří hlavně skrze neustálé skládání opozic, které často vytváří až liminální situace, v nichž se člověk ocitá na prahu poznání. Ve vyhrocených okamžicích se pak vrací opět k čáře jako k nejpřesnějšímu prostředku jeho uměleckého vyjádření.

„Čára se dokáže dostat na dřeň, nenechá tě zalhat. Začal jsem ji používat zcela intuitivně. Je mi z nějakého důvodu blízka, nejspíš svou primitivností. Nepustí tě do efektu, naopak tě nutí jít s omezenými prostředky hlouběji k podstatě. Začátek čáry není začátek čáry a naopak. Je to základ kresby, psaní, vizuálního sdělení, cesty. Je to neuzavřený kruh,“ říká Lukáš Musil

445-side.webp

VŠEDNOST

5/6/2021—31/10/2021

Vernisáž 4/6/2021/18h

→ → → VIDEO Z VERNISÁŽE ← ← ←

Pojem všednost nabyl za poslední rok nový rozměr. Pod vlivem hrozící pandemie a neustále se měnících opatření byla většina lidí donucena výrazně upravit svůj životní styl a přizpůsobit se nové situaci. Činnosti, které nás normálně vytrhávají ze všedního dne, ať je to kultura, sport, nebo jiné zážitky, byly buď zrušeny nebo přesunuty do online prostředí, aby byly dosažitelné z prostředí našich domovů.

415-more-1.webp 415-more-2.webp 415-more-3.webp 415-more-4.webp 415-more-5.webp 415-more-6.webp
Více

V jasně vymezeném prostoru se začaly odehrávat veškeré aspekty našeho života. V pravidelném rytmu stále stejných dnů se najednou i prosté činnosti zdály jako vítané vytržení z každodennosti. Situace také přinesla důraz na předměty, kterými se obklopujeme. Potřeba skloubit práci z domova a distanční výuku s běžným chodem domácnosti přinesl výzvy ohledně technologického vybavení našich domovů. Každodenní používání spotřebičů i dalších předmětů vedlo k otázkám stran jejich kvality a funkčnosti, ale také nezbytnosti nebo naopak nadbytečnosti.

Výstava se zaměřuje právě na kolektivní zkušenost s každodenní všedností a popisuje ji skrze předměty a díla ze sbírky MUD. Velký důraz je kladen na věci, které zabydlují náš obytný prostor. Výstava zkoumá jak neustálé navyšování počtu předmětů skrze diverzifikaci jednotlivých funkcí, tak snahu o multifunkčnost jednotlivých předmětů. Cíleně se zaměřuje na tenkou hranici mezi funkčním designem a uměleckým dílem a její překračování některými designéry. Sleduje také fenomén grafického designu s důrazem na knihy, tedy na možnost setkávat se s kvalitním uměním každý den. Divák má možnost zkoumat jednotlivé aspekty předmětů, které často důvěrně zná, z nových úhlů.

Výrazným tématem výstavy je všednost v uměleckých dílech. Nosným médiem je fotografie, která ze své podstaty dokáže velmi dobře zachytit každodenní realitu. Objevuje se i ústřední téma domova jako bezpečného a intimního prostoru, kde může být člověk sám sebou. Umělecká díla na výstavě zároveň figurují jako univerzální zprostředkovatelé emocí, které v nás všech nejistá situace posledního roku vyvolává.

415-side.webp

Homo tempus / Barbar

11/11/2021—13/2/2022

Vernisáž 10/11/2021/19h

Komentované prohlídky: 15. 1. od 16 hodin, 13. 2. od 16 hodin.
Kino Benešov: Malířka a zloděj, 1. 12. od 18:30
Kurátorský text ke stáhnutí ZDE
Tisková zpráva s fotografiemi ke stažení ZDE

Barbora Kysilková tvořící pod jménem Barbar žila v Praze, Oxfordu, Berlíně a Oslu. Nyní žije s přítelem na samotě ve švédských lesích. Výstava Homo tempus je zatím největší výstavou jejích děl. Barbar se věnuje realistickému – někdy až hyperrealistickému – zobrazení skutečnosti a figurální malbě.

444-more-1.webp 444-more-2.webp 444-more-3.webp 444-more-4.webp 444-more-5.webp 444-more-6.webp
Více

Poslední rok objíždí filmové festivaly s dokumentem Malířka a zloděj režiséra Benjamina Reeho, který vyhrává jednu cenu za druhou. Film pojednává o krádeži jejích dvou obrazů a o tom, co následovalo, když se zloděje rozhodla konfrontovat. Ve svých malbách ukazuje divákům často reálné postavy, které staví do vypjatých emocionálních situací a rozehrává s nimi příběhy vypovídající o životě, smrti i smíření. Jejím cílem není šokovat, ale představit život ve všech jeho podobách – realisticky a bez příkras. Nejde jen o surové zobrazení smrti, ale i o intimní okamžiky či chvíle silného emocionálního vypětí.
„Tenzi u Bářiných obrazů hodně vnímám, když o samotě pozoruji její figurální obrazy. V tu chvíli existuji jen já a postava z obrazu. Velmi intenzivní pocity zažívám, když stojím naproti plátnu Madonna Pruina. Některé obrazy mají neskutečnou vibraci, naléhavě hučí. Zvou nás k pozorování příběhu, kdy se cítíme jako voyeuři, kteří sledují něco, co by sledovat neměli, ale přesto nemůžou odvrátit zrak. Jako diváci pozorujeme důležitý moment jejich života, do kterého nemůžeme zasáhnout,“ říká kurátorka Alena Ochepovsky.

Častým motivem jejích obrazů je smrt nebo smrtelnost. Ve svém novém cyklu MANIKARNIKA prozkoumává tato témata z nového úhlu pohledu. Cyklus zachycuje autorčiny zážitky z indického města Váránasí, kde se tradičně spalují mrtví na břehu Gangy. Realistické obrazy popisují samotný rituál, který odděluje život od smrti a zároveň celou atmosféru místa, které zdaleka není tak ponuré, jak se ze vzdáleného evropského pohledu zdá.
„Nedává mi příliš smysl vnášet do obrazu pocit či iluzi pohybu. Přijde mi mnohem více sexy, když se v obraze odehrává jakési bezčasí. Představ si, že lezeš na horu, nahoru. V jedné chvíli jsi na vrcholu, a pak už to jde jenom dolů. A možná pravé to zkouším najít, takový vrchol krásy. Bod, ve kterém je krása ve svém největším potenciálu, než vše začne sklouzávat dolů a měnit se,“ říká o svých obrazech Kysilková. V obrazech je přítomno jakési balancování mezi dvěma světy. Zásadní je pro ni propojení smrti či smrtelnosti s krásou. „Krása má sílu, která dokáže smrt, ne přelstít, ale předčít. A díky umění může být krása nesmrtelná,“ pokračuje malířka.

Neutrální pozadí, propracovaná barevnost a šerosvit připomíná náladu obrazů renesančních a manýristických mistrů. V některých jejích dílech se opakují stejné motivy, ať se jedná o sukni, kterou postupně oblékají postavy na jednotlivých obrazech nebo ornament z ní, který se objevuje jako tetování. Tento vzor můžeme významově chápat jako určení stigmatu. „Stigma je cejch, jizva, značka, která je demonstrující. Tak se postupně ze základního ornamentu sukně stal symbol stigmatu. Mohla bych do ni obléct kohokoliv. Každý z nás má nějaké stigma, větší či menší, vnitřní či vnější,“ vysvětluje Kysilková. Tyto motivy navzájem propojují i zdánlivě nesouvisející obrazy a vytvářejí dojem, že všechna díla jsou vlastně jedním velkým cyklem maleb.

444-side.webp

ČESKÁ CENA ZA ARCHITEKTURU 2022

1/10/2022—28/2/2023

Ve spolupráci s Českou komorou architektů jsme pro vás v Městské výstavní síni připravili výstavu nominovaných děl České ceny za architekturu 2022. Mezinárodní porota letos nominovala 29 realizací z 201 přihlášených projektů.

Česká cena za architekturu je soutěžní přehlídka, jejímž vyhlašovatelem je Česká komora architektů. Záměrem ČCA je propagace kvalitních výsledků práce etablovaných i začínajících architektů směrem k veřejnosti, a to nejen z hlediska jejich estetické a technické kvality, ale především v souvislostech jejich vzniku, vztahu k okolí a společenského přínosu. Hlavním účelem přehlídky je pokrytí co nejširšího spektra prací. Z tohoto důvodu nejsou díla hodnocena v rámci jednotlivých kategorií, ale uděluje se jedna hlavní cena. Přihlášená díla posuzuje mezinárodní sedmičlenná porota.

Jméno držitele hlavní ceny i ostatních finalistů se veřejnost dozví 8. listopadu 2022 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín.

572-side.webp

CRASHTEST 11/NA ROZHRANÍ

5/6/2021—31/10/2021

Vernisáž 4/6/2021/18h

Omlouváme se, ale z technických důvodů je výstava až do odvolání uzavřena.

→ → → VIDEO Z VERNISÁŽE ← ← ←

Výstava vznikla v rámci projektu CRASHTEST 11, který letos již po jedenácté realizují studenti Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK v Praze. Název CRASHTEST vyplývá z podstaty projektu a je metaforou zkoušky začínajících kurátorů procházejících jakýmsi zátěžovým testem, v němž realizují výstavní projekt.

Více

Výstava Na rozhraní reflektuje nejen naše právě prožité životní zkušenosti a emoce s nimi spojené, ale je také pokusem znovunavázat narušený vztah s realitou.

Spolu se zintezivněním vztahu ke svému domovu, městu a přírodě, k němuž došlo v nedávné době, jsme dostali příležitost prohloubit i vztah k tomu, co slyšíme kolem sebe. Všichni jsme součástí zvukového prostředí, které přímo ovlivňujeme, a které zpětně působí na nás i na ostatní. Často procházíme místem, kde bydlíme a ignorujeme to, co se odehrává kolem. Neuvědomujeme si, že každá lokalita má svoje charakteristické zvuky. Když na okamžik zpozorníme, všichni můžeme své město prožít a hlavně vnímat jinak. Naše uši jsou totiž rozhraním mezi vnějším a vnitřním. Sluch je smyslem, který můžeme používat pasivně jako prostředek nebo aktivně jako nástroj.

Tvář je vůbec klíčovým komunikátorem, který odráží vnitřní a vnější svět. Naše autoportréty-masky jsme vysílali po internetové síti a skrze ně jsme vnímali ostatní, což vytvářelo zvláštní polaritu dialogu mezi námi a virtuálním druhým. Jev důvěrně známý a pro pandemický svět velmi příznačný nás postavil na jakési rozhraní lidské existence. Celkové přehlcení technologiemi ještě znásobené pandemickou situací nás postupně naplňovaly pocity osamělosti a vyčerpání.

Vystavující:
Jan Poš, Time Based Media, Adam Michálek, Cyril Zikuška, Jan Slanina, Klára Samcová, Lukáš Cinkanič, Martin Marek, Adam Hejduk, Tereza Staňková, Adam Kučera, Veronika Havlatová, Žofia Fodorova, Co (Čeremo), Karolína Vávrová, Lucie Kramperová, Pavla Nikitina, Šimon Mašek, Vojtěch Groot,
Jana Kučerová.
Kurátorky výstavy: Sofya Buzykanova, Tereza Häckelová, Evgeniia Stupak, Viktoriya Yordanova
Vedoucí projektu Crashtest: PhDr. Milan Pech, Ph.D.
Spolupořadatelé: Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Společnost Topičova salonu
Za spolupráci děkujeme fakultám: Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Akademie výtvarných umění v Praze

431-side.webp

DŮM X MUD

19/9/2020—16/5/2021

Vernisáž 18/9/2020/19h

Druhý a třetí sál MUD

→ SLEDUJTE PRVNÍ ČÁST KOMENTOVKY ZDE ←
→ SLEDUJTE DRUHOU ČÁST KOMENTOVKY ZDE ←

Výstava DŮM X MUD prezentuje nejen významné architektonické realizace, ale také problematiku územního plánování a tvorby města. Budou zde vystaveny jak modely jednotlivých staveb, tak dokumentace okolností jejich vzniku. Návštěvník tak pozná například pozadí komplikované výstavby hotelu Karlov od Ladislava Lábuse, ale i provázanost rekonstrukce radnice od Josefa Pleskota s novým demokratickým zřízením.

Více

Prostor bude věnován historický budovám, jak těm, které stále slouží svému účelu, tak těm které musely ustoupit moderní zástavbě. Posledním velkým tématickým celkem bude obytná architektura. Mimo jiné i proto, že právě v soukromých stavbách je v posledních 15 letech nejvíce originálních realizací. Na tuto část bude navazovat i animované video, které návštěvníka provede úskalími stavby vlastního domu a výhodami spolupráce s architektem.

Jednotlivé realizace byly na výstavy vybrány tak, aby pokryly oblasti, které tvoří dobré město. Jsou zde veřejné stavby, stavby občanské vybavenosti, školy, hotely, historické stavby a samozřejmě soukromé domy. Aby si návštěvník dokázal představit, v jakém prostředí jsou stavby umístěny a také v jakém prostředí vznikaly, je celá první místnost věnována územnímu plánování a obecně městskému prostoru. Kromě stručného nastínění vývoje města až do počátku 20. století, zde budou představena umělecká díla ve veřejném prostoru. Velká část bude také věnována sídlištní zástavbě, která v 70. letech razantně proměnila tvář města. Vyzdvihnuta pak bude městotvorná činnost prvního porevolučního starosty Mojmíra Chromého a neoficiálního městského architekta Josefa Pleskota. Právě tento tandem dokázal společným úsilím probudit město z padesátileté letargie a vdechnout mu novou energii.

V následujících místnostech tak pak návštěvník bude již mnohem lépe chápat unikátnost jednotlivých projektů nebo jejich provázanost, jako je tomu u vily od Otakara Novotného a vily od K2 architekti, které jsou prakticky na jednom pozemku. Ukáže se také problematičnost některých zásahů do historického jádra, kde z Malého náměstí byly nakonec zachovány prakticky jen 3 historické budovy, včetně secesní budovy muzea.

Samostatnou kapitolou výstavy jsou soukromé domy. Ve městě již delší dobu nevznikla žádná kvalitní architektonická realizace, která by byla financována městem. V soukromých stavbách to ale vypadá, že trend nastolený Josefem Pleskotem a Mojmírem Chromým stále pokračuje. Vznikají zde výjimečné stavby které skvěle pracují se svým okolím i se specifiky Benešova, nebo stavby, které mají ambice na to utvářet obraz města. Jako je tomu například u polyfunkčních domů s byty, knihkupectvím a kavárnou ve Vnoučkově ulici od architektky Markéty Cajthamlové, které tvoří pomyslnou vstupní bránu do centra.

Výstava je samozřejmě určena všem. Obzvláště zajímavá ale bude pro obyvatele Benešova, kterým umožní podívat se na město, ve kterém žijí z odstupu a uvědomit si, kde má město přednosti ale také, kde má ještě mezery.

290-side.webp

Lukáš Musil/K tomu se dostanem

30/1/2020—12/7/2020

Vernisáž 29/1/2020/18h

Malíř mladší generace, který si rychle vytvořil zcela originální výtvarný styl s dominancí linií. Pod pseudonymem MUSA jako jediný z českých tatérů prezentován na celosvětové tatérské výstavě v Musée du Quai Branly v Paříži.

224-more-1.webp 224-more-2.webp 224-more-3.webp
Více

Od roku 2011 se věnuje volné tvorbě, v níž opět dominují linie společně s archetypálními tvary. Progresivní vývoj, proměny charakteru obrazů a témat mohli diváci vidět v roce 2017 v pražském Mánesu, kde Musil vystavil svá nová díla. V první místnosti MUD vytvořil site-specifik instalaci z jeho posledního cyklu.

224-side.webp

CRASHTEST 10 / ROŽNI!

5/8/2020—31/1/2021

Vernisáž 4/8/2020/19h

Světlo. Tento všední jev je ve skutečnosti naprosto stěžejní a nepostradatelnou složkou našeho života. Bez něj by se společnost okamžitě ocitla v naprostém chaosu. Tmu, temnotu, stíny si přirozeně asociujeme s něčím negativním. Světlo a tma ovlivňují základní biochemické procesy, jako je fotosyntéza, pravidelné střídání světla a tmy determinuje naše biologické hodiny.
Studentský výstavní projekt CRASHTEST 10 / ROŽNI! se věnuje právě fenoménu světla v současném umění.

310-more-1.webp 310-more-2.webp 310-more-3.webp
Více

Výstava vznikla v rámci projektu CRASHTEST, který letos již podesáté realizují studenti Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK v Praze. Název CRASHTEST vyplývá z podstaty projektu a je metaforou zkoušky začínajících kurátorů procházejících jakýmsi zátěžovým testem, v němž realizují výstavní projekt.

Vystavující:
Kristýna Mikolášková (Vysoká škola umělecko-průmyslová)
Tomáš Krejčí (Univerzita Tomáše Bati)
Karim Tarakji (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně)
Jana Kučerová (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně)
Lenka Tomanová (České vysoké učení technické)
Petr Pavčo (České vysoké učení technické)
Juraj Kusy (České vysoké učení technické)

Kurátorky výstavy: Kristýna Belasová, Magdaléna Trefná, Michaela Uksová.
Vedoucí projektu Crashtest: PhDr. Milan Pech, Ph.D.
Spolupořadatelé: Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Společnost Topičova salonu
Za spolupráci děkujeme fakultám: Vysoká škola umělecko-průmyslová, Univerzita Tomáše Bati, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, České vysoké učení technické.

310-side.webp

JIŘÍ VOVES/VRSTVY ZAPOMNĚNÍ II

15/3/2019—12/5/2019

Vernisáž 14/3/2019/18h

Jiří Voves (1945) se více jak 30 let ve své tvorbě dotýká a zabývá tématem paměti. Na samém začátku – na přelomu 70. a 80. let minulého století – to byly stůl, židle či opuštěné domy, které se mu staly záminkou pro zkoumání a hledání lidských pamětí a které podle něj jako prvky prostředí domova přinášejí svědectví o lidské přítomnosti nebo nepřítomnosti.

122-more-1.webp
Více

Prvním tématem výstavy, kterým Jiří Voves navazuje na zkoumání paměti, jsou cykly počínající koncem 80. a začátkem 90. let – Zprávy, Partitury. Rozkládají čitelnou písemnou a hudební řeč do podoby znaků či znakových záznamů. Jak v obrazech, tak v komorních mramorových objektech se záhadnými texty, zkoumají jejich sdělení a udržují kulturní souvislost se vším, co uplývá, ale nezávisle se zase časem zjevuje. Druhým tématem výstavy jsou obrazy z posledních let – cykly Lomy. Zde se jedná v širším smyslu o téma paměti přírody.

122-side.webp

Jiří Kubový/ Obrazy

5/8/2020—6/9/2020

Vernisáž 4/8/2020/19h

rozšíření původní výstavy

U příležitosti malířových 70. narozenin a také vydání monografie o jeho díle prodlužujeme a rozšiřujeme výstavu Jiřího Kubového do třech dalších sálů. Původní výstava byla zaměřená na základní prvky jeho díla a sledovala jednu konkrétní vývojovou linii.

Více

Díky rozšíření výstavy se můžou návštěvníci seznámit s dalšími polohami jeho tvorby, jako je spolupráce s básníky Emilem Julišem, Ladislavem Novákem nebo Josefem Hrubým, nebo využití neonů ve velkoformátových obrazech. V čítárně bude také k zakoupení monografie Jiřího Kubového, kterou sepsal Petr Jindra a vydalo ji Revolver Revue. Jiří Kubový, jeden z nejzajímavějších umělců své generace, který se ovšem vyhýbá větší pozornosti. Jako pro samouka pro něj umění nikdy nebylo otázkou živobytí a o to více se soustředil na důsledné hledání formy, jež by dokázala nejlépe vyjádřit jeho myšlenky. Jeho obrazy se pohybují na hraně mezi obrazem a plastikou. Téma, které Kubového doprovází celý život, je krajina.

226-side.webp

Kamila Ženatá - U stolu

30/11/2018—17/2/2019

Vernisáž 29/11/2018/18h

Autorská instalace Kamily Ženaté s názvem „U stolu“ v první místnosti, vytvořená speciálně pro MUD.

Kamila Ženatá použila motiv stolu ve svých dvou instalacích. (Večeře v Pevnosti Terezín, Ženský dvůr, audioinstalace, 2013, Šedý pokoj, Ženský dvůr, DOX, 2013). V Terezíně motiv stolu a autentické zvuky, které byly nahrány kdysi dávno při rodinné večeři, zaplňují prázdný prostor cely vězení a evokují nepřítomnost těch, kteří odešli. Rovněž i prach v Šedém pokoji v DOXu, který přikryl celý interiér a vytvořil nedotčenou vrstvu i na prostřeném stole, zastavil čas uprostřed rozehraného děje.
Site-specific instalace U stolu v Muzeu umění a designu v Benešově používá symbol stolu, místa setkávání, rodinné pospolitosti, sdílení a společného jídla. Tentokrát „vyprázdněnost“ nevyvěrá z událostí ve vnějším světě, ale z psychických realit spolusedících, kteří jsou sami
nevědomými aktéry oddělenosti a opuštěnosti.

Více

Kamila Ženatá (1953) se na české umělecké scéně prosadila svou komplexní prací s výstavním prostorem, nejrůznějšími médii a důrazem na nepřenositelný osobní zážitek. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Ladislava Čepeláka. Je známa jako umělkyně, která kombinuje své poznání a intuici s cíleným, dlouhodobým zájmem o individuální a sociální paměť. Zajímají ji sny, paměť, příběhy a emoce, ale především jejich principy a způsoby, jakými ovlivňují naše životní cesty. Autorka, která se kromě výtvarné činnosti zabývá i psychoanalytickou terapií, vystavovala mimo jiné v galeriích ve Švýcarsku, Německu nebo Holandsku.

74-side.webp

Veronika Šrek Bromová/ Skenyreality

28/2/2019—12/5/2019

Vernisáž 27/2/2019/18h

Realita nashromážděná v našich externích digitálních srdcích mobilů. Posouvá se, trhá, tříští, deformuje a komprimuje, otevírá naše vnímání ke sdílení, ale i možnému zneužití. Digitální obrazy snímané panoramatickým modem mobilu, nevnímá autorka jako fotku, ale jako sken povrchu reality, země -Země, její svébytný otisk. Otisk jejího povrchu – kůže Země, porovnává s otiskem kůže – povrchu těla lidského.

109-side.webp

Šetlík pro MUD*

19/9/2018—3/3/2019

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Lenka Škvorová

Kolekce téměř šesti desítek výtvarných děl, které shromáždil historik umění a sběratel Jiří Šetlík, je unikátní sbírkou reflektující fenomén sběratelství. Její koncepce je založena na vztahu Jiřího Šetlíka k jednotlivým autorům, na pozadí vývoje výtvarného umění a společensko-politického dění ve druhé polovině 20. století.

18-more-1.webp 18-more-2.webp 18-more-3.webp
Více

Většina zastoupených děl byla Jiřímu Šetlíkovi darována. Tím, že tuto kolekci věnoval benešovskému MUD*, z nich učinil také dar. Výběr pro benešovské muzeum byl dán sympatiemi ke snaze o vybudování sbírky českého grafického designu a k Benešovu, kde se narodil jeho blízký přítel, sochař Miloslav Chlupáč. Jiří Šetlík považuje za důležité, aby hodnotná kultura byla šířena nejen ve velkých městech, ale rovnoměrně v celé občanské společnosti. Sbírka je složena z artefaktů různých druhů technik, od plastik přes kresby a grafiky k malbám a užitému umění. Jsou v ní zastoupena díla umělců z období první poloviny 20. století, kteří jsou představiteli výtvarného realismu a tvorby z divadelního prostředí. Významnou částí jsou práce kolegů Jiřího Šetlíka ze skupiny UB 12, neboť všichni čtyři zastoupení autoři, Adriena Šimotová, Jiří John, Věra Janoušková a Vladimír Janoušek, patřili mezi celoživotní blízké přátele Jiřího Šetlíka.

Jiří Šetlík se narodil v roce 1929. Po studiu dějin umění a estetiky na Karlově univerzitě v Praze (1948–1952) byl aspirantem Ústavu dějin a teorie umění ČSAV (1955–1968). V roce 1954 se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců. Společně s Jaromírem Zeminou působil jako teoretik umění v tvůrčí skupině UB 12 (1959–1970). V letech 1958–1964 vedl oddělení sbírky moderního umění Národní galerie v Praze a poté byl šéfredaktorem Výtvarné práce (1964–1968). V letech 1969–1970 vykonával funkci ředitele Uměleckoprůmys­lového muzea v Praze, kde po odvolání z této pozice z politických důvodů pracoval jako stavební technik, než mu bylo začátkem roku 1989 nabídnuto místo odborného pracovníka sochařské sbírky v Národní galerii. V letech 1990–1993 vykonával funkci kulturního rady Velvyslanectví Československa ve Washingtonu, poté byl prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde dodnes zastává funkci člena umělecké a vědecké rady. Mezi léty 1996 až 2001 vedl katedru dějin umění a architektury Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci. Je také čestným členem Vědecké rady Muzea umění a designu v Benešově. Ve své odborné práci se zaměřuje především na umění a design 20. století. Publikoval zejména v Literárních novinách a časopisech Plamen, Výtvarné umění a Architektura. K jeho nejznámějším knihám patří monografie věnované dílu Bedřicha Stefana, Otto Gutfreunda, Vladimíra Janouška, Zdeňka Palcra, Jiřího Johna, Evy Kmentové, Miloslava Chlupáče, Stanislava Libenského, Olbrama Zoubka a také publikace o ateliérech českých umělců, skle, typografii a architektuře.

18-side.webp

Karel Nepraš/Egypt—Giacometti—Nepraš

22/5/2019—1/9/2019

Vernisáž 21/5/2019/18h

Nepraš patřil k průkopníkům českého moderního umění a byl jedním z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století. Od konce května bude k vidění i další Neprašovo dílo sousoší Tři figury, které vzniklo v roce 1999 na symposiu v Greizu. Zdobit místo před MUD bude až do konce prázdnin.

143-more-1.webp 143-more-2.webp 143-more-3.webp
143-side.webp

Jaroslav Sůra/Hudba z plakátu

22/5/2019—1/9/2019

Vernisáž 21/5/2019/18h

Jaroslav Sůra (1929–2011) byl malíř, grafik a významnou část jeho tvorby představuje také užitá grafika. Navrhl velké množství knih a plakátů, značek, symbolů a logotypů. Výstava je zaměřena na plakátovou tvorbu pro hudební festivaly, koncerty a opery v období 60.–80. let. Předkládá různé varianty výtvarného ztvárnění hudby osobitým grafickým projevem.

144-more-1.webp
Více

Jaroslava Sůru k malování i hudbě přivedl jeho otec, vesnický učitel. Dětství prožil v podblanických obcích, které se mu staly celoživotní inspirací (Blažejovice, Křivsoudov, Čechtice, Zhoř). První realizovaný plakát na hudební téma vytvořil v roce 1961 pro strážnický festival. Od té doby se hudba v jeho dílech objevuje stále častěji, v různých formách, jako by hledal její adekvátní výtvarnou podobu. Sůrův plakát je barevně úsporný, mnohé je vyjádřeno jen několika slovy, tvar zjednodušený a zbavený zbytečností. Charakterizuje jej volně psané nebo črtané písmo.

144-side.webp

patrik proško/prorost

19/9/2019—31/5/2020

Vernisáž 19/9/2019/18h

Svět je obsáhlý pojem. Navykli jsme si tak nazývat okolní realitu v její úplnosti, ale dá se vztáhnout i na jednotlivé složky až do úrovně mikrosvěta domu, zahrady nebo pracovního stolu. Každá taková oblast je pak z logiky věci vůči svému okolí vymezena hranicemi. Ty mohou mít různou podobu. Může jít o zeď stejně tak jako o prostor daný pohledem či mentální úvahou.

183-more-1.webp 183-more-2.webp 183-more-3.webp
Více

Galerie a výstavní prostor, v němž se výstava koná, je jen určitým přetavením okolní hmotné reality do samostatného světa, který je ale proměnný. Je to proměna krajiny na několika úrovních – materiální, energetické, sociální, ale také kreativní a mentální. Výstavy je založen na propojování a vrstvení těchto proměn formou site specific intervence v celém prostoru sklepa.
Stropy prorostlé kořeny z jiných pater, abstraktní hmota expandující z dutin domu, sochařsky obrácený záznam proměny krajiny ve zděnou stěnu nebo betonovou podlahu, energetická proměna elektrických kabeláží v prostorách sklepa, prostorové otevření kanalizačních rozvodů, ze kterých tryskají sochařské parafráze jejich obsahu…

183-side.webp

patrik hábl / vyhořelá země

19/9/2019—20/1/2020

Vernisáž 18/9/2019/18h

Lidstvo se po desetiletích klidného období ocitá na křižovatce, kdy dochází k „bodu zvratu“, jak ji nazval Hans Joachim Schellnhuber. Člověk – zranitelná bytost na Zemi a stejně tak stále křehčí příroda, kterou ovlivňujeme.

184-more-1.webp
Více

Instalace nastavuje zrcadlo nejen dnešní globální klimatické proměně, ale také geopolitické situaci, migraci i samotnému divákovi. Hábl výstavou klade otázky týkající se pomíjivosti. Co zbude za několik staletí nejen z nás, naší krajiny, našich životů, ale i z našeho kulturního dědictví?
Vyhořelá země v sobě nese řetězec příčin a důsledků, od ledovců přes emise až k jaderné energii.

184-side.webp

MUD* PRO ŠETLÍKA/O UB 12

15/3/2019—1/9/2019

Vernisáž 14/3/2019/18h

Projekt, který přirozeně navazuje na výstavu Šetlík pro MUD. Tentokrát jsou stěžejním tématem exponáty zapujčené ze soukromé sbírky Jiřího Šetlíka, doplněné o zápujčky z jiných institucí a od soukromých sběratelů.
Výstava představuje tvorbu členů skupiny UB12, ve které Jiří Šetlík mnoho let působil jako teoretik umění. K videní jsou díla Adrieny Šimotové, Jiřího Johna, Věry a Vladimíra Janouškových nebo Stanislava Kolíbala.

121-side.webp

Stanislav Kolíbal-Cestou shody a rovnováhy

19/9/2018—20/11/2018

Vernisáž 18/9/2018/17h

autorská instalace Stanislava Kolíbala

Autorská instalace objektů jednoho z nejvýznamnějších představitelům českého umění po druhé světové válce – Stanislava Kolíbala v prvním sále MUD.
„Nejde mi o skutečnost, o vyjádření její vnější podoby, jde mi o takové umění, které může existovat v ní jako její součást, jako strom, který se ničemu nepodobá. Rozšířit tak skutečnost o to, co v ní někdy ani není. Život se stal třeba složitým, ale nechci zrcadlit tuto složitost. Sleduji jednoduchost, harmonii a klid.“ Stanislav Kolíbal

17-more-1.webp 17-more-2.webp 17-more-3.webp
Více

Stanislav Kolíbal se od 60. let minulého století se intenzivně věnuje problémům spojeným s geometrií jako jednoho ze základů evropské kulturní a civilizační identity. Mezi roky 1960 až 1970 byl členem umělecké skupiny UB 12. Mezi některá z jeho známých děl patří třeba reliéfní zeď československého velvyslanectví v Londýně či pankrácké předmostí Nuselského mostu. V letech 1990–1993 působil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru socha – instalace. Dne 28. října 2005 převzal od prezidenta Václava Klause státní vyznamenání Medaile Za zásluhy."

17-side.webp

Lukáš Havrda/ Atrakce

7/11/2019—19/1/2020

Vernisáž 6/11/2019/18h

Lukáš Havrda má specifický rukopis, který se velmi dobře hodí k jeho oblíbenému tématu brutalistní architektury. V nejnovějším cyklu navazuje na již starší téma Pripyati. Osamocenost architektury, která buď není adekvátně ohodnocena a nebo je opuštěna a nemůže sloužit svému účelu, vytváří až znepokojivý obraz propojující minulost se současností.

197-more-1.webp 197-more-2.webp 197-more-3.webp
197-side.webp

VIKTÓRIA ČERNEGOVÁ A OLGA SOSNOWSKA /Regulace blízkosti

28/2/2019—31/7/2019

Vernisáž 27/2/2019/18h

Multimediální výstava sledující ambivalentní vztah matky a dcery.
Umělkyně otevírají otázky, které překračují komfortní zónu. Přes analýzy nejen vlastních emocí vytvářejí sondu dokumentárního charakteru. Jak silné je pouto pupeční šňůry, a co se skrývá za vzájemnými potřebami? Byla nám pupeční šňůra odňata při narození, nebo ji musíme odstřihnout sami v průběhu dospívání? Je pro nás pupík jizvou nebo uzlem? Jak uchopit vzdálenost v blízkosti?

94-more-1.webp
94-side.webp

Jaroslav Vančát/ Interakce

28/2/2019—12/5/2019

Vernisáž 27/2/2019/18h

Autor považuje interakci za vůdčí princip dneška nejen v dotyku člověka s obrazovkou. Ve svých obrazech studuje v duchu Cézannových principů skladbu vzájemného působení jednotlivých obrazových částic při jejich velkém počtu. Výsledky své tvorby považuje za realistické podněty k představám, jak jsou organizovány složité celky, jako např. jazyk, lidská mysl, umělá inteligence, sociální systémy.

108-side.webp

Jan Špaček/ Obrazy 2018

22/5/2019—1/9/2019

Vernisáž 21/5/2019/18h

Jan Špaček se profesně věnuje architektuře, ale i návrhům interiérů. Vždy ho zajímala výtvarná tvorba a v poslední době se věnuje stále častěji malbě.
Ve svém díle pracuje s výraznými barevnými plochami, které často svou barevností, ale i formou odkazují k principům gotické malby. Inspirací mu je jak nádherná příroda v okolí jeho ateliéru, tak i technické prvky v krajině.

145-more-1.webp 145-more-2.webp
145-side.webp

KRISTÍNA HONZÍRKOVÁ/ ATYPICKÁ ROMANCE

15/3/2019—5/4/2019

Vernisáž 14/3/2019/17h

Samotářská zvířata bloudí barevným vesmírem a hledají své místo v obraze. Tvorba Kristiny Honzírkové se pohybuje na hranici abstraktního a popisného vyjádření a odkazuje i k otázkám současné společnosti o mezilidských vztazích a hledání štestí.

119-side.webp

Tomáš Hájek, Mirek Janošík /Druhé nástupiště, druhá kolej

19/9/2019—30/10/2019

V Městské výstavní síni se představí Tomáš Hájek a Miroslava Janošík z uměleckého sdružení Druhé nástupiště druhá kolej. Tomáš Hájek zde představí své dřevořezby, které materiálově i tématicky přenesou krajinu do výstavního prostoru. Miroslav Janošík vystaví soubor fotografií, které ukazují krásu a sílu přírody.

179-side.webp

NEJKRÁSNĚJŠÍ DVOREK?

18/5/2024 od 18:00—10/6/2024

Vernisáž 18/5/2024/18h

Výstava studentů a studentek Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Benešov v Městské výstavní síni představí návrhy rekonstrukce dvorku Muzea umění a designu Benešov.
Jak se dvorek od doby svého vzniku proměnil? Jaká umělecká díla ukrývá, jak dvorek ožívá během léta? A jakou stopu v něm nyní zanechali studenti*tky odborné školy? Objevte malebné, poetické zákoutí nově upraveného dvorku MUD*!
Výstava bude zahájena v rámci Benešovské muzejní noci 2024, během níž bude také slavnostně odhalena realizace nejlepšího návrhu.

828-more-1.webp 828-more-2.webp 828-more-3.webp 828-more-4.webp 828-more-5.webp
Více

Výstava se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Městská výstavní síň Benešov
Vstup zdarma

828-side.webp

Tereza Horálková: Doba obřích přesliček

7/12/2023—14/2/2024

Vernisáž 6/12/2023/18h

Ve středu 6. prosince zahájíme výstavu Terezy Horálkové, na které bude představen její rozsáhlý soubor kreseb z dob obřích přesliček. Bez potřeby skic autorka vytváří vizuální encyklopedie a atlasy, a to zpravidla fixami, jejichž syté odstíny kombinuje s citem a účelností.

763-more-1.webp 763-more-2.webp 763-more-3.webp 763-more-4.webp
Více

Zdi Městské výstavní síně v Benešově tak do února 2024 bude zdobit výběr z jejích encyklopedií, které čítají i přes sto stran. Tereza Horálková (13 let) je klientkou neziskové organizace Rytmus Střední Čechy, o.p.s., která pomáhá lidem se znevýhodněním začlenit se do běžného života.

Kurátorka výstavy: Karolína Varvařovská

Výstava vznikla v rámci spolupráce MUD* s Rytmus Střední Čechy, o.p.s., a otevírá tak cyklus prezentací činností neziskových organizací na Benešovsku v MVS*.

763-side.webp

Josefína Dušková / Otisk

22/5/2022—27/8/2022

Vernisáž 21/5/2022/16h

Josefína Dušková se ve své sochařské tvorbě dlouhodobě zabývá otiskem a jeho energií, vznikem a odkrýváním organických prostor a symbolickým rozkrýváním prázdnoty prostoru, formulovaného otiskem živého. Citlivé nastavení k sobě dovnitř a ven úzce souvisí s dalšími základními tématy. Prvním z nich je zrození. Zpočátku se k němu vztahovala figurálními reliéfy s ústředním motivem lidského embrya, odkud se postupně přiklonila k symbolickému výrazu, nacházenému v prostorách křehkých slupek, ulit, skořápek, pelíšků a hnízd a o krok dál již abstraktně pouze v prostoru. Tak, jako růst a zrození úzce souvisí se zanikáním a pomíjivostí, se i něžný Eros v tvorbě Josefíny Duškové nevyhnutelně setkává s Thanatem. Je přitahována nestálými materiály, jako jsou vosk, led, molitan, vata, pigmenty a sádra, je fascinována křehkostí.

506-more-1.webp 506-more-2.webp 506-more-3.webp
Více

Jejich prostřednictvím citlivě zpřítomňuje uvědomění pomíjivosti a konečnosti života. Odtud pocházejí zdánlivě překvapivé momenty destrukce, přítomné v její tvorbě. Podrobuje samovolnému rozpadu i ničivému zásahu z venku tenké slupky svých objektů, obalující křehkým materiálem prázdný prostor všehomíra. Konejšivě nechává splynout onen dočasný privátní vnitřní prostor zpět s univerzem, vědoma si účasti na nekonečného koloběhu pozemského zrození a smrti.

Josefína Dušková studovala na Střední umělecko – průmyslové škole a absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru figurálního sochařství a tvorby medaile Jana Hendrycha (2002 – 2008). Žije a pracuje v Nesvačilech u Bystřice u Benešova. Vystavuje od roku 2005 (Výběr z českého sochařství 1995–2005 ve Veletržním paláci v Praze). V roce 2010 získala Cenu města Benešova pro mladé výtvarníky do 35 let, v roce 2004 cenu Nadace Český fond umění – stipendium Bogdana Najdenova a Cenu mezinárodního workshopu ve Florencii “From Masaccio to Marini, heritage of figurative visual art“ v roce 2003. Je členkou spolku Umělecká Beseda a je zastoupena v NG v Praze a v soukromých sbírkách.
Autor textu: Lucie Šiklová

Kurátorka: Barbora Pavliš

506-side.webp

Umělci Benešovska ze sbírek MUD

24/2/2022—24/4/2022

Vernisáž 23/2/2022/18:30

Komentované prohlídky: 24. 3. od 17:30 hodin, 9. 4. od 15 hodin.
Kurátorka výstavy: Barbora Pavliš

Výstava v této místnosti navazuje na Salon umělců Benešovska ve spodních sálech. Vystavená díla pocházejí ze sbírek MUD a představují divákům umělce, kteří svým životem či dílem byli spojeni s Benešovem či jeho širším okolím.
Nejstarší generaci zastupují František Holoubek (1879–1934) a Ladislav Šíma (1885–1956). Holoubek je svou tvorbou silně spjat s Konopištěm a jeho parkem. Šíma se do Benešova přestěhoval za prací a jako učitel na místním gymnáziu se věnoval také organizování mnoha kulturních a společenských akcí. K většině z nich také sám vytvářel pozvánky a plakáty.

Více

Další obrazy jsou od vrstevníků Vladimíra Antuška (1901–1968) a Václava Pavlíka (1901–1966). Oba dva jsou charakterističtí tématem svých obrazů. Vladimír Antušek nejčastěji maloval krajinu okolo svého rodného města v malebných a jemných kompozicích. Pavlík, který se do regionu přestěhoval až v pozdějším věku, se naopak věnoval téměř výhradně květinovým zátiším v klasickém stylu. V jeho díle se ale najdou i motivy reagující na aktuální situaci – například ohledně počínající druhé světové války nebo krajiny z Posázaví.

Z Benešova pocházel i jeden z nejvýznamnějších sochařů 2. poloviny 20. století Miloslav Chlupáč (1920–2008). Jeho monumentální sochy jsou nejen v mnoha českých městech, ale také v zahraničí a největší socha Tři Grácie se nachází v Mexico City. Jeho hlavní doménou byla figura, které se věnoval v soše i v kresbě či grafice. V malbě vytvořil také několik zátiší, která svou výraznou barevností zajímavě kontrastují s jeho sochařským dílem.

Vladimír Cidlinský (1934–2013) je s Benešovem spjat svým životem i tvorbou. Jeho kresby benešovských zákoutí jsou cenná i jako dokumentace proměňujícího se města. V pozdější době se věnoval často i monotypům nejčastěji na hudební motivy.

505-side.webp

Pavel Sequens / Ludus continuat

12/1/2022—13/2/2022

Vernisáž 11/1/2022/18:30

Komentované prohlídky: 25. 1. od 17:30 hodin
Kurátorka: Barbora Pavliš

Pavel Sequens se v Benešově představil již několikrát, a to jak na tradiční kolektivní výstavě Salon výtvarníků Benešovska, tak samostatně v Městské výstavní síni. V létě založil spolu s dalšími umělci umělecký spolek UMBRA, který podporuje tvorbu podobně smýšlejících umělců. Na aktuální výstavě představuje Sequens svá nová díla pod názvem Ludus continuat – hra pokračuje. Název odkazuje na jeho poslední výstavu Nekonečná hra v Týnci nad Sázavou. Nejde však jen o mechanické pokračování. Sequens se jako autor neustále vyvíjí, hledá nové zdroje inspirace a inovativní způsoby, jak na plátně zobrazit svou bohatou imaginaci.

490-more-1.webp 490-more-2.webp 490-more-3.webp
Více

Obrazy Pavla Sequense zachycují realisticky ztvárněné lidské figury s výraznými surreálními motivy. Charakteristickým rysem je zakrytí očí, ať již předmětem nebo skrze malbu či kompozici. Podle slov autora oči prozrazují příliš mnoho a jejich zakrytím dává divákovi širší možnost interpretace. Výjimkou v aktuálním výběru je pouze obraz Respice et tace, kde se naopak žena dívá přímo na diváka, čímž je význam pohledu umocněn. Zobrazené postavy se často rozplývají v malbě, prolínají se s pozadím i se snovou realitou plátna. V Sequensových obrazech se často objevují odkazy na vnitřní svět postav a snahu autora pohlédnout skrz realitu na to, co je opravdu podstatné. Opakování motivů a podobné typy postav v jednotlivých obrazech vyvolávají dojem, že obrazy tvoří celistvý cyklus. Každé plátno ale vzniká individuálně a vypráví svůj vlastní příběh.

Zatímco témata a některé motivy zůstávají v Sequensově díle nezměněny, na nových obrazech se výrazně proměňuje barevnost. Od teplých hnědých a oranžových odstínů se propracovává k chladným tónům. Nejvýrazněji to lze vidět na obraze Celabimus et quaeris, který je prakticky celý vytvořen v široké škále modrých odstínů. Tlumenější barevnost a propracovanější technika malby umožňuje autorovi sofistikovanější práci s vybranými tématy a vytváření jemných náznaků pomocí gest či mimiky zachycených postav, jako je tomu u obrazu Occulatum significatio.

Propojení realistického zobrazení s distorzí základního motivu, která naopak vede až k abstrakci, vytváří v divákovi napětí a zvědavost. Tu podporují i latinské názvy, které dávají další možné indicie k rozklíčování obrazu. Chvílemi se zdá, jako by měl před sebou divák hádanku, kterou je zapotřebí rozlousknout. Sám autor říká, že žádné správné čtení jeho obrazů neexistuje. Je jen na divákovi, jaký význam do daného obrazu vloží.

490-side.webp

MIROSLAVO/PROMĚNA

7/10/2021—3/1/2022

Vernisáž 6/10/2021/18h

Miroslav Stibůrek je všestranný umělec, který se věnuje průmyslovému designu a volné tvorbě. Ve spolupráci s několika firmami navrhl výrobky, které získaly mezinárodní ocenění. Ve své volné tvorbě se inspiruje Barcelonou, kde dlouhodobě žije. Pro jeho obrazy jsou typické energické tahy štětcem i využívání dalších expresivních technik podtrhující živelnou atmosféru jednotlivých děl.

Více

Autor experimentuje i se strukturou barvy a některá svá díla vytváří přímo pastózními nánosy jednotlivých barev. Typická výrazná barevnost tvoří pozadí a je doplněna kontrastními černými liniemi, případně výraznými metalickými barvami, kterými autor do díla vstupuje a ukrývá do něj zprávu pro diváka.

434-side.webp

Jaroslav Valečka/Zkazky a zločiny

30/6/2021—3/10/2021

Vernisáž 29/6/2021/18h

Jaroslav Valečka studoval obor malby a plastiky na Akademii výtvarných umění v Praze, v současné době se věnuje především malbě a grafice. Ve svých námětech vychází z pohraniční oblasti Lužických hor, kde vyrůstal. Silně jej ovlivnily vzpomínky na zchátralé domy a statky, rozbořené kostely a opuštěné továrny, které po válce původní obyvatelé nuceně opustili. Zpodobněné příběhy čerpá z vyprávění, vlastních vzpomínek nebo historek, které slýchával jako dítě.

Více

Přistupuje k nim osobitým způsobem a často až banální událost dovede do krajnosti, v níž stírá hranici mezi zděšením a nadsázkou. Prostředí, do kterého zkazky zasazuje, utváří na základě reálných míst, dále s nimi ale zachází volně.

Hrůznými zkazkami se Jaroslav Valečka zabývá nepřetržitě už od vysoké školy, postupem času k nim ale stále více tíhne. Vyhledává a nechává si vyprávět nové příběhy a nezaměnitelným rukopisem je zpracovává ve svých obrazech. Největší důraz ale stále klade na krajinu, ve které se vše odehrává. V ní se nejvíce projevuje silné sepětí s krajem jeho dětství.

433-side.webp

DIANA WINKLEROVÁ / Po-city

19/9/2020—16/5/2021

Vernisáž 18/9/2020/18h

→ → → ONLINE KOMENTOVKA ZDE ← ← ←

Site-specific instalace o znejistění hranic veřejného prostoru a soukromí, o pocitech koexistence a sebepoznání. O možnosti přehodnocení toho, co nazýváme okolní prostředí, které chtě nechtě zrcadlí a tiše ale naléhavě se ptá na ztotožnění (identitu) každého z nás. Kde je hranice toho, co nazýváme doma, místo, které spadá do osobní péče a podporuje sounáležitost a pocit bezpečí?

Více

Hravě, ale i tak trochu kriticky, mezi zdmi výstavního prostoru, které snesou tíhu i lehkost snění. O prolínání architektury vnějšího a vnitřního světa, krajiny ložnice a obýváku náměstí.
Umělecká díla, která vytváří Diana Winklerová pocházejí z její zkušenosti s vnímáním věcí, prostoru, myšlenek a vědomí. Neomezuje se na práci v určitém médiu nebo předmětu, hledá jasnou a hravou rovnováhu mezi poselstvím uměleckého díla a jeho vizuálním vyjádřením. Její myšlenky se obvykle stávají sochou, fotografií, počítačovou grafikou nebo videem.
Diana Winklerová je absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, studovala v ateliéru sochařství pod vedením prof. Kurta Gebauera. Aktivně se podílí na kulturním dění v oblasti vizuálního umění a hudby, vyučuje modelování na VŠUP v Praze.

315-side.webp

Otakar Novotný (1880 – 1959)

19/9/2020—31/1/2021

Vernisáž 18/9/2020/19h

Otakar Novotný velkou měrou ovlivnil vývoj české moderní architektury. Narodil se v Benešově, kde se nachází i několik jeho realizací. Při příležitosti 140. výročí bude možné v Městské výstavní síni shlédnout výstavu, kterou v roce 2010 připravili potomci architekta společně se Spolkem výtvarných umělců Mánes. Představena bude zejména Novotného architektonická tvorba, ale dozvíte se více i o jeho životě a to nejen díky textu ON otec z pera Jiřího Novotného.

Více

V rámci výstavy proběhne v budově bývalé Městské spořitelny (dnes Městský úřad budova B) 24/9 od 18hod. přednáška o Otakaru Novotném, kterou přednese teoretik architektury profesor Vladimír Šlapeta.

327-side.webp

Benešov technický industriální

19/9/2020—17/1/2021

Vernisáž 18/9/2020/19h

panelová výstava v Tyršově ulici

Součástí výstavy věnované benešovské architektuře a veřejnému prostoru je také venkovní panelová výstava s názvem Benešov technický industriální. Jde o reprízu velmi úspěšného projektu, který se uskutečnil v roce 2017 ve Státním okresním archivu v Benešově. Autorem výstavy a také stejnojmenné publikace je historik Michal Horáček.

Více

Výstava přináší přehled staveb z oblasti potravinářského průmyslu, stavebního průmyslu, městské infrastruktury a dalších odvětví v Benešově a jeho blízkém okolí. Na řadě archivních materiálů – plánů, nákresů a dobových fotografií ukazuje vývoj jednotlivých oborů od dob předindustriálních. Právě na tomto vývoji a historii samotných staveb lze sledovat měnící se tvář města, zejména ve druhé polovině 19. století a ve 20. století.

Mapuje prosperitu města v různých obdobích i změny v urbanistické koncepci, kdy celé průmyslové ulice nebo zóny ustupovaly novým městským plánům, často spojeným s bytovou problematikou. Poukazuje také na vztahy mezi městem Benešov a Konopišťským panstvím, které si byly v určitém období právě v oblasti průmyslu konkurenty. Ke zrušení průmyslové zóny pod zámkem Konopiště došlo v souvislosti s rozhodnutím Františka Ferdinada d´Este přebudovat zámek Konopiště na letní sídlo, a poté přenesl průmyslovou výrobu do Benešova, kde koncem 19. století vznikl moderní pivovar, lihovar a další velké podniky.

363-side.webp

Alena Vernerová / Ohlédnutí

5/8/2020—23/6/2021

Retrospektivní výstava obrazů Aleny Vernerové představí celoživotní tvorbu jedné z nejvýznamnějších benešovských výtvarnic. Její obrazy se vyznačují realistickým ztvárněním okolní krajiny Benešova, které zachycuje přímo v plenéru. Kromě krajiny maluje zátiší, v nich dominují zejména obrazy květin. Nejde jen o zachycení vnější podoby, ale také o snahu objevit estetickou harmonii vztahů mezi tvary a barvami a hmotou. Svou tvorbu často spojuje s klasickou hudbou. Nejraději má Mozartovy a Vivaldiho skladby.

319-more-1.webp 319-more-2.webp 319-more-3.webp
Více

Alena Vernerová je benešovskou rodačkou a prožila zde celý život. Po maturitě na gymnáziu nastoupila do Státní banky československé, kde nejprve v Benešově a později v Praze pracovala celých čtyřicet let. Absolvovala večerní školu ekonomiky a studovala v jazykové škole angličtinu, francouzštinu a španělštinu. Celý svůj život se aktivně věnuje malování, ke kterému ji inspirovalo už v dětství malování jejího tatínka. Souběžně s prací v bance navštěvovala Lidovou konzervatoř okresního střediska, později konzervatoř Krajského střediska v Praze, kde kromě studia kresby a malby absolvovala přednášky k dějinám umění. Mezi její učitele patřili mimo jiné také Marie Blabolilová nebo Jaroslav Vančát, jejichž tvorbu jsme představili také v našem muzeu. V průběhu čtyř let návštěvy konzervatoře a při pozdějším soukromém studiu malby navštívila mnoho ateliérů významných umělců a měla možnost setkat se s díly slavných mistrů v galeriích napříč celou Evropou – Řím, Vatikán, Drážďany Toledo, Madrid, Petrohrad, Paříž a mnoho dalších. Kromě toho se každoročně účastnila výtvarných soustředění na mnoha místech naší republiky i v zahraničí.

319-side.webp

NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU 2019

5/8/2020—6/9/2020

Vernisáž 4/8/2020/19h

Oceněné a nominované knihy 55. ročníku soutěže o Nejkrásnější české knihy roku 2019 se již podruhé představí v MUD. V letošním roce bylo do soutěže přihlášeno 313 publikací, oceněno bylo přes třicet z nich. Mezinárodní porota nejkrásnější knihy české produkce udělovala ceny celkem v sedmi kategoriích (Odborná literatura, Krásná literatura, Literatura pro děti a mládež, Katalogy a další).

Více

Knihy hodnotila z hlediska grafického, ilustračního a polygrafického zpracování. Soutěž pořádá MKČR společně s Památníkem národního písemnictví. Na výstavě uvidíte také naši publikaci k výstavě Krajinow, která byla nominována v kategorii Katalog.

Kategorie Odborná literatura
Dita P. Dětem (Dita Pecháčková)
Jaroslav Benda 1882–1970 (UMPRUM, Masarykova univerzita Brno)
Jdi na venkov! (Arbor Vitae, Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR)
National Letters (Letter Books Marek Nedelka, UMPRUM)
Sídliště Ďáblice (Spolek přátel sídliště Ďáblice)
Španělský a Německý sál na Pražském hradě v 19. století (UMPRUM, Národní památkový ústav)
Umění loutky (Nakladatelství Karel Kerlický – KANT)
Ženy o ženách (wo-men, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)

Kategorie Krásná literatura
Big Joe (Take Take Take, Vyšehradskej jezdec)
Čtyři knihy (Host)
Houby z Yuggothu (Volvox Globator)
Možnosti milostného románu (Host)
Muž na pokraji vzplanutí (Host)
Po troškách (Větrné mlýny)
Struska (Větrné mlýny)
Wenjack (Baobab)

Kategorie Literatura pro děti a mládež
A JAKO ANTARKTIDA (LABYRINT / RAKETA)
Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander)
Atlas opravdových příšer (LABYRINT / RAKETA)
Klub divných dětí (Host)
Ó, ó, ó, vajíčko! (65. Pole)
To je Jeruzalém (Baobab)
To je metro, čéče! (Paseka)
Tonča a krasojezdec (Běžíliška)

Kategorie Učebnice pro školy všech stupňů a ostatní didaktické pomůcky
Alef, bet, teď! (Xao)
Dvanáct ověřených metod pro rozvoj kolegiální spolupráce (Gender Studies, o. p. s.)
Jak to ruplo (TIC BRNO, p. o.)
Metafora a médium (FUD UJEP v Ústí nad Labem)
Můj atlas hub (Zuzana Šuleková – Pipasik)
Proč umění? (Máš umělecké střevo? z. s.)
SHIT TITS FUCK CUNT (Deset Deka Dekadence)
Šok! Hrůza! Média! (CPress)

Kategorie Knihy o výtvarném umění
Diktátor času (Národní filmový archiv, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)
LITERATURA (Revolver Revue)
Petr Babák (UMPRUM, Moravská galerie v Brně)
Posel z Dálného východu (Národní galerie Praha)
Pracoval jsem mnoho (Nadační fond 8smička)
RAT ART (Roman Franta, Galerie Havelka)
Svoboda + Palcr: Vidět sochy (Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR)
Šílený Hedvábník (UPM, Nakladatelství Slovart)

Kategorie Katalogy
1989 (Národní galerie Praha)
A Cool Breeze (Galerie Rudolfinum)
Devětsil 1920–1931 (Galerie hlavního města Prahy)
EXTYPO (Arbor Vitae)
KRAJINOW (Muzeum umění a designu Benešov)
Kuna nese nanuk (Nadační fond 8smička)
Myšlenková dílna / Think Shop (designcité+)
Vrchovina, krabatina, mrchovina (Nadační fond 8smička)

Kategorie Bibliofilie a autorské knihy
Auta (Artmap)
Lolita (Paseka)
Malíř a mor / Le peintre et la peste (Arbor Vitae)
První poslední (Kateřina Šedá)
Squadron (BiggBoss)
Střepník (Mikoláš Axmann)
Šumperák (POSITIF)
Vzpoura sládků (Teapot)
Cena Arna Sáňky – studentské práce
Bible na jeden rok (Marie Čižmárová, Fakulta multimediálních komunikací, UTB ve Zlíně)
Hobit (kolektiv studentů, UMPRUM)
Není drak jako drak (Jana Náhliková, Fakulta multimediálních komunikací, UTB ve Zlíně)
Prozíravý tarot (Eva Havlová, VOŠG a SPŠG Hellichova)
Přichází jaro (Ilja Bazhanov, FUD UJEP v Ústí nad Labem)
Útlum (Markéta Michalčíková, UMPRUM)

326-side.webp

Petr holeček/ Zavři zvenku a vejdi znova

29/5/2020—12/7/2020

Vernisáž 28/5/2020/18h

Největší síla soch Petra Holečka spočívá v tom, že vypadají, jako by se každým okamžikem měly pohnout. V široké škále témat se nejčastěji objevují zvířata a lidské postavy, často stavěné do komických situací. Výjimkou ale nejsou ani vážná témata zachycující lidské emoce nebo abstraktní pojmy.

254-more-1.webp 254-more-2.webp 254-more-3.webp
Více

Velmi dobře zvládnuté technické provedení a osobitý styl Petra Holečka přivádí často diváka v úžas nad dokonalým vyvážením jeho soch a prací s prostorem. Křehkost ve spojitosti se sílou materiálu vytvářejí dynamiku, která vdechuje jeho sochám život.

254-side.webp

Luboš Plný/Corpus Humanum

30/1/2020—12/7/2020

Vernisáž 29/1/2020/18h

→ → → KOMENTOVANOU PROHLÍDKU LUBOŠE PLNÉHO SI PUSTÍTE ZDE ← ← ←

Luboš Plný (1961) je český malíř a konceptuální umělec. Užívá titul „akademický model” (AKIM), který mu byl zcela speciálně udělen po 6 letech, kdy stál modelem na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho tvorbu prostupuje fascinace lidským tělem, jeho fungováním a stárnutím.
Rozsáhlou část tvorby Luboše Plného představují podrobné anatomické kresby. V kresbách tuší, někdy doplněných koláží a malbou, znázorňuje detailní struktury lidského těla, řezy kostí, svalů nebo orgánů.

225-more-1.webp 225-more-2.webp 225-more-3.webp 225-more-4.webp 225-more-5.webp 225-more-6.webp
Více

Další prvek výstavy jsou trojrozměrné asambláže často inspirované lidskou sexualitou. Plný je vyrábí z běžných a nalezených předmětů (instalatérských trubek, kostí, paroží, dřevěných kusů nábytku nebo kovových součástek).
Z díla Luboše Plného se stává často deník, vypovídající také o osobitém pojetí času. Svůj život přepočítává na dny a těmito čísly značí i svá díla. V den vernisáže bylo Luboši Plnému 21270 dní.

225-side.webp

František Provazník/ čtyři životy

30/1/2020—12/3/2020

Vernisáž 29/1/2020/18h

Retrospektivní výstava českého fotografa a veslaře, který získal bronzovou medaili na Olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Pro Františka Provazníka je charakteristická klasická fotografie, především práce se světlem. Za svou kariéru fotografoval osobnosti jako Muhammada Aliho, Václava Havla nebo Danu Zátopkovou.

227-side.webp

HANA MIKULENKOVÁ/ SMALL SCALE

15/1/2020—14/2/2020

Vernisáž 14/1/2020/17h

Hana Mikulenková je malířkou, která se z Moravy přes studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě dostala až do Indonésie.

Více

V její tvorbě byla vždy výrazně zastoupená expresivní barevnost. Zdá se, že obzvláště tuto složku její pobyt na Bali výrazně rozvinul. Tropické rostliny a hlavně neustálá přítomnost a pohyb moře se staly jedním ze základních znaků její tvorby. Na výstavě v Městské výstavní síni se představí sérií menších obrazů z posledních let.

233-side.webp

Salon výtvarníků Benešovska

27/11/2019—31/12/2019

Vernisáž 26/11/2019/17h

Cílem již tradičního salonu je představit regionální tvorbu v co nejširším spektru od malby, přes grafiku až po fotografii. V prostorách Městské výstavní síně se tak opět představí výtvarníci Benešovska a jejich aktuální práce.

207-side.webp

KRAJINA Z OBÝVÁKU / kolektivní výstava

19/9/2019—3/11/2019

Vernisáž 18/9/2019/18h

Do Šímovy síně byla přenesena díla, která mají lidé z Benešovska vystavena či uložena ve svých domovech. Obrazy krajin byly nashromážděny prostřednictvím otevřené výzvy. Nabídli je jak jejich majitelé, tak samotní autoři, a vznikla tak výstava přímo od benešovských obyvatel.
Přijetím veškerých přihlášených obrazů, které odpovídaly danému tématu, byl vytvořen různorodý soubor.

Více

Díla jsou jak od významných benešovských umělců (V. Cidlinský, V. Antušek, V. Pavlík), tak i méně známých autorů či těch, kteří malují ve volném čase. Zachycují převážně krajinu Benešovska, někdy také neurčitá či smyšlená místa.

Výstava nabádá k zamyšlení nad tím, jaké obrazy si vybíráme pro naše domovy a zda je pro nás v rámci každodenní zkušenosti důležitější citová nebo umělecká hodnota.

180-side.webp

OTÁZKA MÍSTA / Intervence

19/9/2019—20/1/2020

Vernisáž 18/9/2019/18h

Umělci a architekti představí 5 různých způsobů reakce na městskou krajinu. Liší se pohled cizince a pohled toho, kdo ve městě žije každý den? Jaká místa jsou důležitá? A která jsou zajímavá? Zahájení proběhne 18/10 v 18:30 v jižní zahradě Piaristické koleje.
Performance – Mapa – Videoart – Architektonická instalace

181-more-1.webp 181-more-2.webp 181-more-3.webp
Více

Reality Benešou
Eliška Perglerová, David Helán

Z reality všedního dne vás vytrhne performance Elišky Perglerové a Davida Helána, která se odehraje u zbourané tržnice na křižovatce ulic Vnoučkova a Karla Nového. Trh s realitami i s realitou bude probíhat 18.10. od 17.00 a 19.10 od 13.00 a od 17.00.

Ježek v tunelu u Tužinky – Tužte se !
Adam Trefil, Štěpánka Večeřová

Co se stane, pokud jediná přístupová cesta zůstane nepřístupná? Je řešením hledat nové cesty a nebo se začít starat o ty, které máme? Téma prostupnosti krajiny a péči o sdílený prostor se otevře v tunýlku pod tratí na cestě z Benešova do Tužinky.

Pár stupňů
Adam Trefil, Štěpánka Večeřová

Jak málo stačí ke kultivaci veřejného prostoru? Jeden z příkladů budete moci najít už v pátek na východním konci parkoviště u Penny Marketu ve vchodu ke Klášterce.

Procházka
Štěpán Pech

Ve vitríně domu Na Karlově 77 uvidíte videoart od Štěpána Pecha, který přinese periferii do centra. Místa, která čekají na změnu, místa, o kterých se často mluví, ale nic se na nich reálně neděje. Instrukce pro diváka, který se stává aspoň vzdáleným návštěvníkem opuštěných míst, umožňují vnímat místo novým způsobem a zamyslet se nad jeho významem.

Otázka místa – mapa
UIAA Studio – Rozárka Jiráková, Vítězslav Plavec

Zapomenutá zákoutí, spontánně vzniklá místa sousedského setkávání, nebo sochy ve veřejném prostoru, tohle vše můžete najít na mapě od UIAA studio. K dispozici v papírové podobě na recepci muzea a v elektronické podobě na našem webu od 18.10.

181-side.webp

krajinow / kolektivní výstava

19/9/2019—20/1/2020

Vernisáž 18/9/2019/18h

Hlavní kurátorský projekt Aleny Bartkové a Barbory Fickové KRAJINOW je umístěn do hlavního sálu Muzea umění a designu. Názory starší generace se zde potkávají s pohledem nejmladších umělců, kteří svůj vztah ke krajině – obzvláště vzhledem k situaci poslední doby – razantně přehodnocují. Ve čtyřech hlavních sálech MUD se výstava rozděluje na několik tematických okruhů – krajina duchovní, dramatická, divoká, krajina mého srdce a další. Ke každému tématu jsou vybrána díla jak ze sbírek MUD, tak ze zápůjček spřátelených institucí.

182-more-1.webp 182-more-2.webp 182-more-3.webp
Více

Vystavující umělci: Jaroslav Alt, Vincenc Beneš, Marie Blabolilová, Václav Boštík, Martin Böhm, Zdenka Braunerová, Zdeněk Daněk, Veronika Drahotová, Lenka Falušiová, Milan Grygar, Eva Herová, Tomáš Honz, Kristina Honzírková, Josef Istler, Vojtěch Jehlička, Tomáš King, Markéta Kolářová, Patricia Koyšová, Bohumil Kubišta, Otakar Kubín, Jiří Kubový, Alena Kučerová, Otakar Lebeda, Ivana Lomová, Karel Malich, Milan Maur, Jan Merta, Ondřej Mestek, Nikola Nikolaiová, Willi Nowak, Petr Pastrňák, Xénie Poldaufová, Bohuslav Reynek, Antonín Slavíček, Zdeněk Sýkora, Tavík František Šimon, Josef Šíma, Max Švabinský, Toyen, Josef Váchal, Eva Vápenková, Alena Kožená (Vršanská), Jan Zrzavý

182-side.webp

GITA MARCOLOVÁ/ Baletky

26/8/2019—15/9/2019

Vernisáž 27/8/2019/17h

Zveme na vernisáž výstavy obrazů malířky a kostýmní výtvarnice Gity Marcolové. Hlavním motivem celé výstavy jsou témata z baletního světa, ve kterém se umělkyně díky svému povolání pohybuje. Pocity slávy, štěstí, euforie, ale i zklamání a únavy jsou hlavními emocemi všech děl.

161-more-1.webp 161-more-2.webp 161-more-3.webp
161-side.webp

NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU 2018

13/8/2019—31/8/2019

lektorská dílna

Výstava všech nominovaných v prestižní soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2018 pořádané Ministerstvem kultury České republiky a Památníkem národního písemnictví. Soutěž již zná své vítěze. V 54. ročníku soutěže ocenila mezinárodní odborná porota celkem 33 publikací.

Více

V kategorii Odborná literatura zvítězila publikace Co je designér: věci, místa, sdělení, nejkrásnějším katalogem stala Pocta suknu: Textil v kontextu umění. Kategorii knih pro děti opět ovládlo nakladatelství Baobab. Své ceny také udělily Spolek českých bibliofilů, SČUG Hollar, Svaz polygrafických podnikatelů a Památník národního písemnictví společně s Uměleckoprů­myslovým museem v Praze.

163-side.webp

LUCIE VACKOVÁ A DAGMAR FELCMANOVÁ/ Podoby ráje

7/5/2019—6/6/2019

Vernisáž 6/5/2019/18h

Srdečně všechny zveme na zahájení výstavy v Městské výstavní síni od 18 hodin.
Výstava přináší pohledy dvou umělkyň z Benešovska na tradiční křesťanské symboly. Především na symboly ráje a vlastní zobrazení Evy v sérii ženských aktů. Výstavu pak uzavírá ztvárnění víry v přírodu, která autorkám vytváří pocit ráje.

138-side.webp

SIDONIUS JIRO/ Funsurrealismus

10/4/2019—2/5/2019

Vernisáž 11/4/2019/17h

Výstava Sidonia Jira, člena Klubu kreslířů a humoristů a redaktora humoristického magazínu Tapír. Jiro tvoří svá realisticky provedená díla ve svém vlastním uměleckém stylu, který nazývá zábavný surrealismus či funsurrealismus, jenž se s určitým nadhledem z kunsthistorického hlediska pohybuje kdesi ve sféře mezi neopopartem a novodobým veristickým surrelismem.

124-side.webp

Jaroslav Wild/Obrazy a sochy

9/1/2019—7/2/2019

Vernisáž 8/1/2019/17h

Jaroslava Wilda bavilo výtvarné umění od dětství, ale aktivně se mu věnuje od 90. let. Věnuje se malbě, ale také plastice, kterou mohou zájemci vidět na jeho zahradě v Nespekách. Do svých těl schovává nejrůznější symbolické významy, na které často odkazují jejich názvy. Často ve svých dílech reflektuje aktuální společenskou situaci, nebo jiná témata, která zrovna hýbou světem.

107-side.webp

Miloslav Chlupáč / 1920 - 2008

30/11/2018—3/3/2019

Vernisáž 29/11/2018/18h

kurátor: Barbora Ficková

Miloslav Chlupáč (1920 – 2008) byl významným československým sochařem. Od malby a drobnějších plastik se propracoval až k monumentálním dílům. Výstava prezentuje část tvorby tohoto významného Benešovského rodáka. Ve sbírkách českých galerií se nalézá jen minimum jeho děl. Je to dáno zcela jistě rozměry a tím, že většina jeho děl je pevně spjata s místem svého umístění, nebo je dokonce přímo součástí architektury. Zároveň byl podobně jako mnoho umělců jeho generace vnímán jako samorost, který se nedá jen tak zařadit do příběhu dějin českého umění.

Více

Cílem této výstavy je tak seznámit širší veřejnost s tímto fenomenálním umělcem, jehož sochy se v našem městě také nacházejí. K výtvarnému projevu ale netíhl od začátku. Naopak Ladislav Šíma – známy benešovský umělec a učitel na reálném gymnáziu – jeho otci tvrdil, že Chlupáč je sice nadaný ale rozhodně ne na výtvarné umění. Původně chtěl Miloslav Chlupáč studovat medicinu, ale okolnosti druhé světové války vedly k tomu, že se ocitl na kamenickém učení. Práce s kamenem ho natolik nadchla, že se rozhodl k medicíně již nevracet. věnovat se nadále jen umění a vystudoval UMPRUM. Kromě vlastní tvorby se také věnoval restaurátorství, které živilo jeho rodinu, když nemohl vystavovat. na přelomu 50. a 60. let byl členem uměleckých skupin Máj 57 a později UB12. V této době se také jeho tvorba stávala čím dál monumentálnější. V roce 1966 vytváří největší dílo – Tři grácie pro Mexico City. Od 60. let se také pravidelně účastnil sochařských sympozií v Rakousku. Po roce 1968 mohl vystavovat jen velmi omezeně, neboť byl velmi aktivní v Bloku výtvarných skupin a dalších. Výstava v NG mu byla uspořádána až v roce 1990.

24-side.webp

Salon výtvarníků Benešovska

26/11/2018—30/12/2018

Vernisáž 29/11/2018/17h

V prosinci proběhne již tradiční Salon výtvarníků Benešovska, který představí tvorbů umělců spjatých s tímto regionem. Výtvarníci jsou na výstavu vybíráni na základě zaslaných portfolií. Cílem je představit regionální tvorbu v co nejširším spektru od malby, přes grafiku až po fotografii. Zaměřujeme se také na to, aby prostor dostali nejen zkušení umělci, ale také ti začínající, kteří tak získávají první možnost se prezentovat široké veřejnosti.

27-side.webp

Dušan Filip Škrášek

17/11/2018—27/1/2019

Vernisáž 16/11/2018/17h

Výstava velkoformátových obrazů významného benešovského umělce.

Více

Dušan Filip Škrášek je malíř, keramik a sochař, který ve své tvorbě využívá hlavně barevnou nadsázku a imaginaci. Jeho obrazy oslovují diváky tím, že odkazují k hlubším jevům života a tím i k symbolistní větvi českého výtvarného umění.

25-side.webp

Terezie Kolářová - Malba

2/11/2018—22/11/2018

Vernisáž 6/11/2018/18h

Tvorba Terezie Kolářové se vyznačuje velkoformátovými obrazy s výraznou barevností, které dominují odstíny červené a propojování konkrétních přírodních motivů s abstraktními krajinami. Její poslední výtvarné projekty Kořeny a Survive se týkají tématu vztahu přírody a civilizace.

26-side.webp

Výstava soutěžních návrhů úpravy Masarykova a Malého náměstí

28/9/2018—30/10/2018

O nejlepší návrh mezi sebou soutěžilo 14 týmů. Za tímto číslem se skrývá nejméně 56 architektů, urbanistů, inženýrů a dalších profesionálů, kteří dohromady na tomto úkolu odvedli více než 21 000 hodin práce na všech návrzích pro Masarykovo a Malé náměstí.

Více

Další informace k soutěži naleznete zde: http://cceamoba.cz/…stabenesova/

73-side.webp

Zdeněk Kirchner / Znaky rytmu

19/9/2018—23/11/2018

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Markéta Hornerová, Jiří Voves

Malíř a grafik Zdeněk Kirchner (1934–1987), který ve své tvorbě navazuje na principy lettrismu, se na umělecké scéně objevil na počátku 60. let. Po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze se kromě volné tvorby věnoval také užité grafice. V roce 1969 emigroval do Francie, kde zůstal až do konce svého života.

19-more-1.webp 19-more-2.webp 19-more-3.webp
Více

Zdeněk Kirchner se zabýval různými přístupy začlenění písma do obrazu. Převládajícími se staly nečitelné znaky, jimiž vytvářel výtvarnou paralelu ke slovům, větám. Sílu jejich sdělení umocňoval expresivním vyjádřením – nánosy pasty, stékající barvou, barevnými kontrasty s převládající modrou, červenou, černou a bílou.
Z iniciativy Jiřího Vovse a Vitii Kirchnerové byla v roce 1994 přivezena umělecká pozůstalost Zdeňka Kirchnera z Francie. Rozsáhlý soubor děl v České republice spravovalo Občanské sdružení Paměť, Společnost pro záchranu kulturních hodnot. Po ukončení činnosti byla v roce 2013 na doporučení Jiřího Šetlíka darována Muzeu umění a designu. Počet děl, které má muzeum nyní ve sbírce, přesahuje 1700 položek zahrnujících malby, grafické listy, kresby, objekty a práce z oblasti užité grafiky.

19-side.webp

Jan Dvořák-Obrazy krajiny

19/9/2018—14/11/2018

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Barbora Ficková

Výstava Jana Dvořáka se věnuje jeho tvorbě v posledních několika letech, ve které vykrystalizovala jeho snaha o nalezení podstaty malby. Základní linka výstavy se drží tří témat, která jsou por jeho tvorbu stěžejní a to Krajina – Vesnice – Město. Krajina je pro Dvořáka zásadním tématem, které se prolíná i do zbývajících dvou. Krajina šumavských lesů, březových hájů a dalších míst, tak typicky svázaných s českou krajinou.

Více

Postupně zjednodušování vede k zintentivnění detailů, které jsou pro Dvořáka podstatné. mizí jednotlivé stromy tvořící jeden souvislý porost plný barev a pohybu, zůstávají kameny, které jsou neměnné a na věky.

Vesnice je ve finále jen dalším typem krajiny. Dvořák se nijak netají že se jedná o jakousi představu jeho vesnice z dětství. Leží uprostřed pestrobarevných polí, rozdělených drobnými mezemi a yvtvářející tak pestrobarevnou mozaiku. Idylicky bílé baráčky a červeé střechy do této krajiny zapadají jako další prvek. Navazují na ně pak bližší pohledy na selské baroko s typickou návsí a rybníky.

Město je pro Dvořáka hlavně způsobem jak zaznamenávat zážitky z cest. Obrazy tvořené na základě množství skic zachycují jak Prahu či další česká města tak pak umělecká centra z celé Evropy – Paříž, Neapol… Proměněná barevnost odkazuje na lásku k jižním zemím s jejich barevnými domy a křivolakými zákoutími. Jsou to také ejdiné obrazy, na kterých se vyskytují lidé. Stávají se ale pouze stážisty, šumem, který je pro chod města podstatný, leč opět z dlouhodobého pohledu zanedbatelný.

20-side.webp

Sandra Majerová - Slovo jako obraz

19/9/2018—20/2/2019

Vernisáž 18/9/2018/17h

kurátor: Klára Vetterová, Lukáš Císař

Pozorování textu a obrazu, jejich rozdílnost a vztah. Výstava je z velké části didaktická, zabývá se písmem v umění z významového hlediska a vytváří projekt, který má za úkol převést text na obraz – literární jazyk na výtvarný. Jaké jsou přístupy ke kombinaci slov a obrazů? Slovo versus obraz. Text versus obraz. Jaká slova najdeme v obrazech, v dějinách umění i současnosti? Je text v obraze paradoxem?

21-more-1.webp 21-more-2.webp 21-more-3.webp
Více

Sandra Majerová se narodila v Benešově, vystudovala zdejší gymnázium a od dětství až do maturitního ročníku docházela na výtvarný obor Základní umělecké školy do hlavní budovy muzea. Výtvarný obor studovala i na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Druhý rok magisterského studia strávila v Německu na univerzitě v Giessnu, Intitut für Kunstpädagogik. Pracuje jako učitelka výtvarné výchovy na Gymnáziu prof. Jana Patočky v Praze. Nyní se vrací do Benešova, do MUD*, se svoji diplomovou prací Slovo jako obraz, která vznikla pod vedením Martina Velíška.

21-side.webp

POLITICKÝ PLAKÁT 1948 – 1988

21/8/2018—26/9/2018

Vernisáž 21/8/2018/17h

K výročí okupace Československa vystavujeme plakáty, které jsou spojeny s obdobím 1948–1989. Vystaveny budou jak propagandistické plakáty oslavující Sovětský svaz a jeho historii, tak plakáty určené k významným výročím a nebo nástroje pro vytváření oslavných hesel. Cílem není pouze evokovat atmosféru doby, ale poukázat na způsoby manipulace, které byly v té době používány a na to, jakým způsobem byla skrz propagandu konstituována představa lidí o světě. Toto téma je zcela jistě aktuální i dnes.

16-side.webp

Z TISKU 68'

21/8/2018—10/9/2018

Masarykovo náměstí

Uprostřed noci a v brzkých ranních hodinách 21. srpna došlo k přelomovým událostem, které se do dějin naší země zapsaly jako velký zločin, který by měl být dalším generacím neustále připomínán. Tyto události přišly pro většinu obyvatel tehdejšího Československa zcela nečekaně. Připomeňte si s námi 21. srpna další z významných výročí tohoto roku, den československé okupace. Tato panelová výstava je sestavena pouze z dobového tisku roku 1968 a zapůjčenými fotografiemi z archivu Josefa Nerada.

56-more-1.webp 56-more-2.webp 56-more-3.webp
56-side.webp

Zdenka a Vladimír Albrechtovi

17/7/2018—17/8/2018

Vernisáž 18/7/2018/17h

V červnu v Městské výstavní síni představíme tvorbu manželské dvojice Zdenky a Vladimíra Albrechtových. Oba již mají za sebou několik samostatných i kolektivních výstav. V Benešově naposled vystavovali na Salonu výtvarníků Benešovska
kde se Zdenka Albrechtová představila svými abstraktními díly inspirovanými přírodou a Vladimír Albrecht klasickými zátišími s podmanivou atmosférou.

Více

Společné výstavy prezentující díla umělců, kteří jsou si tak blízcí vzbuzují zvědavost diváků. Jakým způsobem se náhled na malbu jednoho promítá do děl druhého? Jaké body mají v tvorbě společné? Jak na sebe jejich díla reagují? V případě této dvojice se zcela jistě dá říci, že společným bodem jejich práce je přístup k barevnosti a tichá až uklidňující atmosféra jejich děl.
Na vernisáži 18. 7. 2018 můžete oba potkat a zeptat se jich i na další otázky ohledně jejich tvorby.

15-side.webp

Československý filmový plakát

1/7/2018—19/8/2018

Vernisáž 11/7/2018/19:30

Masarykovo Náměstí

Počátky filmového plakátu jsou u nás spojeny s nástupem 20. století. Tyto první plakáty obsahovaly výhradně text, který byl později doplňován drobným dekorem. S nástupem zvukového filmu ve 30. letech se československé plakáty začaly podobat vzorům ze Západu. Charakteristickými pro ně byly kresby hlavních postav doplněné pozadím tvořeným výraznými jednobarevnými plochami.

Více

Po roce 1948 se stal jediným oficiálním výtvarným stylem pro plakáty socialistický realismus, a dominantu tvořily filmové fotografie nebo realistické portréty. Zlatá éra českého filmového plakátu nastala v 60. letech, kdy se jeho forma výrazně proměnila. Politická situace mnohým umělcům nedovolila volně tvořit, a proto se část z nich uchýlila právě k užité grafice, do níž přenášeli vlastní styl mnohdy inspirovaný novými uměleckými směry. Na plakátech je patrná výrazná typografie, práce s koláží, surrealismus či prvky abstrakce. Významnými osobnostmi této doby se stal například Milan Grygar, Jiří Balcar, Karel Vaca nebo Zdenek Ziegler.

14-side.webp

Úhel pohledu

22/5/2018—22/6/2018

Vernisáž 22/5/2018/18h

Pavel Sequens se benešovské veřejnosti představil již na prosincovém Salonu výtvarníků Benešovska. V květnu bude v Městské výstavní síni instalována jeho druhá samostatná výstava
která umožní návštěvníkům prohlédnout si jeho tvorbu v širším kontextu.

Jeho dílům vévodí jasná inspirace surrealismem
reálně zachycené postavy se proplétají se světem snů a nočních můr
kde neplatí žádná pravidla. Sám autor ke své tvorbě říká
že je to zdravé šílenství
které mu umožňuje nacházet skrz svou tvorbu pocity absolutní svobody.

11-side.webp

Miloš Slovák: Grafický designér firmy Baťa

1/5/2018—30/5/2018

Vernisáž 4/5/2018/15h

Masarykovo Náměstí

Výstava z bohaté sbírky českých plakátů Agentury ProVás představuje Miloše Slováka jako grafického designéra firmy BAŤA. Toto prestižní místo získal po návratu z Ameriky, kde nabyl cenných zkušeností s moderní obchodní reklamou. Miloš Slovák dnes téměř zapomenutý mistr reklamy, vytvořil také řadu plakátů pro pražskou firmu Fr. Schnöbling, která vyráběla dětský zásyp Sypsi, zubní hygienu BIS Acidentol a zejména slavnou zubní pastu Thymolin.

8-side.webp

Petr Pivoňka-Umění času

3/4/2018—28/4/2018

Vernisáž 3/4/2018/17h

Petr Pivoňka ve svých fotografiích dokumentuje kouzlo míst, na kterých se jakýmkoli způsobem podepsal čas. Mnoho těchto fotografií vzniklo během urbexu (z anglického urban exploration). Lidé, kteří se tomuto trendu věnují, vyhledávají místa, domy, nebo celé čtvrti, kde sice lidé žili, ale z nejrůznějších důvodů odešli. Nepsaným pravidlem je, že objevitelé nesmí do prostředí nijak zasahovat, aby půvab místa mohli objevovat i další.

Více

Obvykle také nezveřejňují lokace, jednak proto, že se často pohybují na hraně zákona, ale také, aby místa nenašli ti, kteří z nich chtějí mít pouze prospěch. Odměnou jsou vzpomínky a fotografie z míst, která vypadají jako z pohádek o Šípkové Růžence.

Urbex, z anglického urban exploration, je trend, který se v posledních letech stává stále více a více populární. Jedná se o prozkoumávání městských zákoutí a hledání míst, kde se zastavil čas. Nejčastěji se jedná o budovy, které museli jejich obyvatelé, někdy velmi narychlo, opustit. Objevitelé tak nalézají spoustu zajímavých detailů, které vykreslují život dávno zapomenutých obyvatel. Někdy jsou místa opuštěná pouze pár let, ale nadšenci často nacházejí i lokace, které jsou ponechané svému osudu již několik desetiletí. Urbex má i svá pravidla. Objevitelé nesmí do místa zasahovat víc, než je nezbytně nutné a neměli by prozrazovat své lokace. Fotografie a vzpomínky jsou tak tím jediným, co z návštěvy objevitelům zůstane. Fotografie Petra Pivoňky jsou z velké části právě z jeho urbexových výprav.

6-side.webp

Petra Haplová-V elipse spí lev

26/2/2018—29/3/2018

Vernisáž 6/3/2018/18h

Petra Haplová je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze a na svém kontě má již několik kolektivních i samostatných výstav. Ve své tvorbě reflektuje otázky tělesnosti a zkoumá hranice erotiky
které často stupňuje až k absurdním závěrům.

Její díla
obzvláště koláže
často balancují mezi vtipem a surovostí.

4-side.webp

Lenka Faltejsková-Jen tak mimochodem

29/1/2018—23/2/2018

Vernisáž 6/2/2018/17h

Lenka Faltejsková je úspěšnou fotografkou
překladatelkou a neméně zajímavou básnířkou. Za posledních 5 let uspořádala několik samostatných výstav
tu poslední v Galerii Velryba v Praze v minulém roce.

Více

Zároveň vystavuje na společných výstavách v rámci fotografického uskupení FAUN. Její tvorba má jasně rozpoznatelný rukopis
který se vyznačuje propracovanou kompozicí a častým využíváním velkých jednobarevných ploch
které dodávají dílům dojem klidného až tichého prostředí. Často využívá městských scenérií a na svých fotografiích zachycuje mikro příběhy lidí ať už opuštěných
zasněných či pouze procházejících.

2-side.webp