Multimediální výstava sledující ambivalentní vztah matky a dcery.

Autor považuje interakci za vůdčí princip dneška nejen v dotyku člověka s obrazovkou. Ve svých obrazech studuje v duchu Cézannových principů skladbu vzájemného působení jednotlivých obrazových částic při jejich velkém počtu. Výsledky své tvorby považuje za realistické podněty k představám, jak jsou organizovány složité celky, jako např. jazyk, lidská mysl, umělá inteligence, sociální systémy.

Realita nashromážděná v našich externích digitálních srdcích mobilů. Posouvá se, trhá, tříští, deformuje a komprimuje, otevírá naše vnímání ke sdílení, ale i možnému zneužití. Digitální obrazy snímané panoramatickým modem mobilu, nevnímá autorka jako fotku, ale jako sken povrchu reality, země -Země, její svébytný otisk. Otisk jejího povrchu – kůže Země, porovnává s otiskem kůže – povrchu těla lidského.