VÝSTAVA ARCHEOLOGIE DESIGNU

V odpovědi na otázku Co je design? rozpoznává výstava ústřední okamžik, v němž dochází k předání významotvorného působení mezi designérem a uživatelem, a tedy kdy se samotný “design” mění z aktivity v předmět. Tento fixní bod se stává těžištěm expozice, ze kterého se výstava vydává dvěma směry. První přibližuje pohled designéra a procesu jeho tvůrčího myšlení. Návštěvníka vede cestou progresivní abstrakce od alegorického předmětu ve středu výstavy skrze skupinu případových studií na společné, fyziologicky definované téma (židle) až do obrazu mentální krajiny, v níž se rodí designérovy úvahy o člověku, materiálech a technologiích. Vydá-li se návštěvník druhým směrem, sleduje design v rukou uživatele. V nich se opět mění ve střípek zrcadla odrážejícího svého uživatele. Věcmi, kterými se obklopuje, staví uživatel svou skutečnost a identitu, zatímco předměty sytí zkušenostmi a idejemi. Konečné destinaci životní pouti designu se věnuje závěr výstavy. Zde předměty, které se od zrození své myšlenky nepřestaly měnit, končí, zbaveny soudržnosti schránky i smyslu, z dohledu uživatele i designéra.

Na malém vzorku sbírkových předmětů ukazuje výstava Archeologie designu nepřeberné množství stanovisek, jež lidé v nedávné historii zaujímali k problémům formy, funkce a sdělení užitných předmětů. Mezi exponáty se nalézají drobné spotřebiče, např. vysavač ETA Jupiter Stanislava Lachmana či fén na vlasy AEG od Petera Behrense, předměty denní potřeby, jako plastové ošatky z Plastimatu Liberec Jiřího Hofmana nebo porcelánový šálek NOVITO Jiřího Pelcla, rozměrnější mobiliář, zmiňme kartonovou stoličku Jiřího Kočandrleho a autorský krb pro chatovou osadu u Nespek architekta Jaroslava Vaculíka, a nebo umělecké artefakty designérů Jakuba Berdycha Karpelise a Gabriela Vacha ml.

kurátor: Kryštof Hejný
architektura výstavy: Jindřich Traugott, Adam Trefil
grafika výstavy: Ľubica Segečová