O KRAJI: PRAXE, LIBOST, UŽITEK

Salon Benešovska v MUD*

20/3/2024—19/5/2024

Vernisáž 19/3/2024/19h

Salony Benešovska pravidelně představují tvorbu z kraje mezi řekou a horou. Letošní přehlídka připomene design důvěrně známých předmětů i díla aktérů*ek na poli užitého umění.

Ročník 2024 nese podtitul O kraji: praxe, libost, užitek a uvádí novou koncepci regionálních přehlídek v Muzeu umění a designu Benešov (MUD*). Dosavadní multimediální výstavy (malba, socha, design a další) nahradí přesněji profilované zaměření Salonu. Pravidelně se v MUDu budou střídat výstavy zaměřené na design a užité umění s přehlídkami volné tvorby regionu. Toto rozdělení Salonu umožní hlubší výzkum specifik dané lokality v historickém kontextu.

Více

Zacílení na produktový design tak letos přinese do výstavních sálů některé z nejznámějších předmětů vyráběných na Benešovsku. Protože exaktní geografické měřítko není nejdůležitějším kritériem, mohou ve výběru figurovat například kuchyňské nože z Kovodružstva Sedlčany. Mezi příbuzné objekty dlouhodobě formující každodennost v (nejen) celorepublikovém měřítku rozhodně patří i nářadí z produkce bystřického Narexu. Týnecká Jawa reprezentuje technologickou sofistikovanost a tradici spolupráce s designéry v oboru dopravních prostředků. V této „produktové“ linii Salonu představíme také činnost písmolijny Displaay založené Benešovanem Martinem Váchou, grafický design Pavla Procházky, komerční fotografie Františka Provazníka a inovativní design běžných předmětů od umělce a designéra Miroslava Stibůrka.

Mapování individuální tvorby na hranici řemesla a užitého umění je věnovaná druhá linie Salonu. Návštěvnictvo se seznámí s malbou na hedvábí a tapiseriemi absolventky UMPRUM Brigity Krumphanzlové, různorodé způsoby práce se dřevem představí díla Jiřího Krumphanzla, Jana Amose Vaňka, Jana Lamra a Ivana Balaty, hru s formou a konceptem bez ohledu na materiál nalezneme v pracích Karolíny Auzké. Vladimír Rozkovec vystaví drobné práce z kůže, designér Oldřich Sládek šperky. K vidění budou také stolky s tavenou deskou z odpadového skla multidiscipli­nárního umělce a designéra Jana Čiháka. Výstavní sály ozvláštní tvorba Kateřiny Zadákové a jedno speciální dílo Václava Vlka.

Benešovský salon 2024 představí nejen tvůrce*kyně vybrané na základě open callu v kombinaci s důležitými producenty regionu, ale v rámci výzvy „Hledá se grafický design v Benešově“ zaznamená také vizuální atmosféru města. Samozřejmostí je regionální spolupráce na grafické podobě výstavy i na dalších doprovodných aktivitách.

Kurátorský tým: Anna Sejková, Karolína Varvařovská a Pavel Liška

banner_web.gif

interaktivní galerijní expozice TMÁNÍ

první český animovaný VR film

10/4/2024—9/6/2024

Vernisáž 9/4/2024/19h

Od dubna do začátku června 2024 bude v Šímově síni MUD* k vidění výtvarná instalace TMÁNÍ, která využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zážitků mladého člověka s depresí. Prostřednictvím 25 minutového autobiografického animovaného filmu režiséra Ondřeje Moravce, výtvarnice Báry Anny Stejskalové a producentky Hany Blaha Šilarové se seznámíme s tím, co se děje v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi.

PŘEHRÁT TRAILER

Více

Oceňovaný film, nesoucí podtitul Vykřičte své vnitřní démony, přináší nejen hluboký vhled do „temné noci duše“, ale i naději a cestu, jak se s nemocí vyrovnat. Na této cestě provází diváka hlavní hrdina Ondřej. Sdílíme jeho pocity při prvních depresivních epizodách na rodinném výletě v dětství, na univerzitě při snaze o perfektní výsledky, i později v práci při každodenních zápasech s depresivním „tmáním". Spolu s ním divák prochází interaktivním příběhem, může se doslova dotknout jeho světa a podat hrdinovi pomocnou ruku. Film umožňuje na chvíli zažít a pochopit, jaké to je žít s touto nemocí, a jaké mechanismy mohou lidé s depresí využít, aby se cítili lépe. Ondřej zjišťuje, že jeho cestou k boji s depresí je jeho vlastní hlas. Film Tmání otevírá debatu o bolestech duše, nabízí terapeutický účinek i naději, že i s nemocí jakou je deprese, lze vést plnohodnotný život.

Interaktivní film Tmání se ovládá hlasem a pohybem. Byl vybrán do soutěžní sekce Venice Immersive na MFF v Benátkách a byl nominovaný v kategorii nejlepší animovaný film v soutěži Český lev 2022.

Producent filmu: Frame Films
Koproducenti filmu: NowHere Media, Brainz Immersive
Finanční podpora: Státní fond kinematografie, Unity for humanity, Medienboard Berlin Brandenburg, Filmtalent Zlín, O2, O2 Chytrá škola, Next Generation EU, Národní plán obnovy Ministerstva kultury ČR

769-side.webp

Silvia Billeter

7/6/2024—29/9/2024

Vernisáž 6/6/2024/19h

Výstava představí nejaktuálnější tvorbu výtvarnice Silvie Billeter, jež od sedmdesátých let rozvíjí grafické přístupy jak v drobnějším, tak zejména ve velkorysém až trojdimenzionálním měřítku. Grafické tisky jsou nejčastěji lepty tištěné s poetickým citem ve vrstvách, ze stejné desky v různém stádiu leptání na odlišné, průhledné materiály (japonský papír, textil, gáza apod.).

773-more-1.webp 773-more-2.webp
Více

Billeter po studiu na Akademie der Bildenden Künste v Mnichově pokračovala, mezi lety 1969 až 1972, na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala mj. kresbu u Jiřího Johna. Během svého prvního pobytu navázala kontakty s řadou předních osobností z odborných kruhů a společně se svými kolegy*němi objevovala Reynkův Petrkov, ke kterému se ve své tvorbě několikrát vracela. Svůj blízký vztah ke krajině, zvláště pak k Vysočině, zachytila v rozsáhlém cyklu Hledat Petrkov.

Kurátor výstavy: Pavel Liška

773-side.webp

František Janula – Čech z Paříže / malíř, sochař, básník

13/9/2024—31/12/2024

Vernisáž 12/9/2024/19h

Výstava připravovaná pro prostory Šímovy síně představí výběr z děl malíře, sochaře a básníka Františka Januly žijícího od roku 1968 v exilu v Paříži. Jeho jméno však není českému publiku zcela neznámé. Po roce 1989 se v České republice uskutečnilo kolem třiceti jeho samostatných výstav.

777-more-1.webp
Více

Ve Francii se seznámil s dalším Čechem žijícím v exilu Zdeňkem Kirchnerem jehož díla tvoří značnou část našich podsbírek grafiky a malby. V roce 2023 nabylo MUD* do svých sbírek deset uměleckých děl z pozůstalosti Františka Januly. Tento dar se stal prvotním impulsem k uspořádání jeho samostatné výstavy u nás v muzeu. Výstavu externě kurátoruje Irena Mašíková, dvorní kurátorka autora.

Autorova díla jsou zastoupena například ve sbírkách Státní knihovny v Paříži, Národní galerii v Praze, Museu Kampa, Galerii Karlovy Vary, Prácheňském muzeu Písek, Galerii Klatovy/Klenová, Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Muzeu umění a designu Benešov a mnoha dalších. Jeho díla jsou také součástí soukromých sbírek ve Francii, Německu, Lucembursku, Belgii, Holandsku, Švýcarsku, Švédsku, Itálii, Portugalsku, USA a České republice.

V roce 2022 bylo Františku Janulovi uděleno Státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti umění.

Kurátorka výstavy: Irena Mašíková Konštantová

777-side.webp

Prefabrikát: Stavebnice, hra a design

16/10/2024—31/12/2024

Vernisáž 15/10/2024/19h

Na podzim 2024 zaplní hlavní sály Muzea umění a designu Benešov skleněné artefakty, které vycházejí z užití tvarů vyráběných ve velkých sériích. Tyto esteticky neokázalé produkty představují mezičlánky, dílky skládačky primárně určené k utilitárnímu či odbornému použití. Jejich materiálová a formální specifikace reaguje na praxi konkrétního oboru a na jasně definované požadavky finalizace (laboratorní sklo, skleněné aparaturní díly, trubky a tvarovky, agronádoby a další).

Více

Použití prefabrikátů (výraz používaný nejvíce ve stavebnictví) pro svébytné objekty designu v sobě zahrnuje hru s předem daným tvarovým a materiálovým omezením, překvapivou kompozici i pokorné zdůraznění charakteristik materiálu. V případě výstavy Prefabrikát to bude nejčastěji borokřemičité sklo (SIMAX) a mapování spolupráce designérů*ek s nedalekými sklárnami Kavalier.

Kurátorka výstavy: Anna Sejková

774-side.webp

Historie města Benešova a okolí

půjčená výstava od Muzea Podblanicka

Secesní dům čp. 74 vznikl na místě bývalého přízemního domu holiče Jaroslava Šína. Jako dvoupatrový s podkrovním prostorem ho postavila v letech 1904–1905 Okresní hospodářská záložna v Benešově podle projektu místního stavitele Marcela Dusila. Fasádě s bohatými rostlinnými vzory dominuje reliéf znaku Českého království a průčelí vrcholí plastikami dvou světlonošek.

783-more-1.webp 783-more-2.webp 783-more-3.webp 783-more-4.webp 783-more-5.webp
Více

V domě mělo kanceláře také okresní zastupitelstvo, které zasedalo v dnešní Šímově síni. Okresní muzeum působilo v přízemí již v letech 1950–1962 a vrátilo se s rokem 1992, kdy v prvním patře zpřístupnilo expozici o historii Benešova a okolí.

Expozice přibližuje dějiny města, které jsou od počátků spojené s blízkým Konopištěm. Mezi nejstarší exponáty patří kamenná broušená industrie nalézaná od 19. století v Benešově a okolí, která svědčí o pohybu prvních zemědělců v regionu. Vystavené jsou keramické nádoby a křížek z raného středověku, kdy se zdejší oblast víc osídlovala. Hlavní částí jsou nálezy z několika archeologických výzkumů 20. století přímo v jádru města, které svědčí o intenzivním středověkém osídlení. Jsou vystaveny ukázky gotických a raně renesančních komorových kachlů, které bývaly součástí benešovských měšťanských domů, hradů a tvrzí v okolí.

Návštěvník uvidí kopie významných soch z Benešovska jako Madona z Nesvačil, Pieta z Nesvačil z let 1400–1410, restaurovanou sochu sv. Floriána z Líšna datovanou kolem roku 1500. Pozornost upoutají také dvě dřevěné polychromované sochy sv. Vavřinec a sv. František z Assisi zhotovené v 1. čtvrtině 18. století. Pozornost připoutá terakotová plastika Madony z průčelí domu čp. 75 z 18. století.

V expozici jsou připomenuty významné stavby jako např. románské kostelíky v Poříčí nad Sázavou, kláštery benešovských minoritů a piaristů. Připomenuta je také lidová kultura okolních obcí, včetně nábytku a oděvů. Vystavené jsou obrazy, staré tisky a další předměty dokumentující život na Benešovsku. Expozici najdete v prvním patře secesního domu. V roce 2023 převzalo provoz expozice Muzeum umění a designu Benešov.

783-side.webp