V Benešově vznikají výjimečné stavby které skvěle pracují se svým okolím i se specifiky Benešova, nebo stavby, které mají ambice na to utvářet obraz města. Jako je tomu například u polyfunkčních domů s byty, knihkupectvím a kavárnou ve Vnoučkově ulici od architektky Markéty Cajthamlové, které tvoří pomyslnou vstupní bránu do centra.
Výstavou provází kurátorka výstavy Lenka Chýlová.

video medailon ZŘÍCENINY MINORITSKÉHO KLÁŠTERA
článek o ZŘÍCENINĚ MINORITSKÉHO KLÁŠTERA

článek o HOTELU KARLOV

článek o RADNICI BENEŠOV

článek o BUDOVĚ OV KSČ (dnešní poliklinika) na Malém náměstí

video medailon PIARISTICKÉ KOLEJE
článek o PIARISTICKÉ KO­LEJI

video medailon HOTELU POŠTA
článek o HOTELU POŠTA
článek o HOTELU POŠTA

článek o GYMNÁZIU

video medailon NEMOCENSKÉ POKLADNY
článek o NEMOCENSKÉ POKLADNĚ

článek o POLYFUNKČÍM DOMĚ I., II.

článek o DOMU S ATELIÉREM

video medailon UČILIŠTĚ
článek o UČILIŠTI

článek o SPOŘITELNĚ

Zdroje: Historické pohledy ze sbírek MUD, SOkA Benešov, zanikleobce.cz, archibn, Židovská komunita Benešov – připomínka obětí holocaustu Benešovska a okolí, fotografie od p. Drábka, p. Nerada, p. Daňhelovského a p. Andersona.

Na podobě Benešova se podílelo velké množství architektů. Někteří z nich zde vytvořili projekty, které vzbudily velký zájem nejen odborné veřejnosti a které jsou dodnes nepřekonané. Na společné debatě se budeme zabývat specifiky maloměsta, problematikou kvalitní architektury i přímo Benešovem.
Během debaty bude možné pod videem pokládat panelistům otázky, které budou po hlavní debatě zodpovězeny.

První indický premiér Jawaharlal Nehru se rozhodl, že tento úkol nechce svěřit indickým architektům a jako prvního oslovil Albera Mayera, amerického architekta a urbanistu. Ten však po pouhém roce a úmrtí kolegy Macieje Nowického od projektu odstoupil. Zanechal po sobě základní návrh superbloků propojených spoustou zeleně.
Nehru poté oslovil světově známého architekta Le Corbusiera. Velkolepé představy Le Corbusiera o moderním městě se potkaly s ambiciózními plány indické vlády. Vzniklo tak město budoucnosti s galeriemi, školami, administrativními budovami a veškerou občanskou vybaveností. Město je rozděleno na čtvrtě podle funkce, má široké bulváry a městské parky.
Jak se ale v takovém městě žije? A přináší Corbusierův urbanismus nějaké výhody nebo je to jen utopickým experimentem?

Prozkoumáme mimo jiné neočekávané vazby mezi Českem a Japonskem vybudované zejména v první polovině 20. století. V Japanu působilo několik původem českých architektů (Antonín Raymond, Jan Josef Švagr a další), kteří významně ovlivnili směřování zdejší moderní architektury. Zaměříme se na Švagrovu poslední japonskou realizaci – kostel v Osace (Toyonaka church) a Raymondův poválečný betonový chrám v Tokiu (St. Anselm’s church). Zastavíme se i ve futuristické tokijské katedrále od Tadea Anda, která připomíná roztažená křídla ptáků.
Poté přeskočíme na současnou stavební produkci – přesněji dvě muzea, jedno zaměřující se na vystavování designu opět od T. Anda, které se nachází v Tokiu (21_21 DESIGN SIGHT) a druhé poblíž jezera Biwa v Moriyamě (Sagawa Art Museum), ke kterému přináleží čajový dům od slavného mistra keramiky Raku Kichizaemona.
Závěrem se zamyslíme, jaké podněty mohou malé japonské domy “kyosho jutaku” nabídnout Benešovu, který trpí nedostatkem stavebních parcel. Vrátíme se tak obloukem k jednomu z témat, o kterém pojednává výstava DŮM X MUD.

V přednášce s diskuzí Martin Veselý, urbánní a environmentální antropolog, nejprve zodpoví otázku, co jsou (nejen) panelová sídliště a nastíní jejich vývoj.
Zajímá Vás, jak spokojeni jsou obyvatelé se životem na sídlištích? Jak se tato subjektivní spokojenost proměňovala v čase? A co vlastně z hlediska sociologie bydlení znamená být spokojen?
Přejete si více diskutovat téma identity a pověsti sídlišť? Kriticky zhodnotit časté stereotypy a zamyslet se nad reálnými perspektivami socioekonomického rozvoje sídlišť?
Spíše byste se rádi věnovali otázce veřejného prostoru na sídlištích – jeho kvalitě, bezpečnosti a možnostem široce chápané revitalizace?
Nebo jste někdy nevěřícně kroutili hlavou nad vzhledem fasád některých „revitalizovaných“ domů na sídlištích a kladli si otázku, jestli té pestrobarevnosti a rozmanitosti vzorů není až příliš, a kreativita majitelů objektů by neměla být nějak usměrňována.

Jaké principy vedou k dobře fungujícím městům a která témata jsou pro ně společná?
Jak obohatila naše devítiletá praxe z Benešova naše poznání o tvorbě prostředí měst a jaká témata jsou pro nás v Benešově důležitá?
Nejen na tyto otázky se pokusíme hledat odpovědi při společné diskusi v MUD.

Ing. arch. Luboš Klabík, Ing. arch. Tomáš Klapka (archibn)
Přátelé, spolužáci, architekti a urbanisté z pražského ateliéru • tečka, jejichž cílem je dobře fungující prostředí pro lidi. Ve svém ateliéru se zabývají různými měřítky od urbanismu, přes veřejný prostor, až k rodinným domům, vždy se zásadním důrazem na zohledňování člověka a přírodního prostředí.
V roce 2012 založil Luboš Klabík spolek archibn, jehož cílem je zvýšit informovanost lidí v rámci témat architektury, veřejného prostoru a rozvoje města, zvýšit kvalitu veřejného prostoru a nové výstavby a rozvíjet dialog mezi městem, odborníky a veřejností.

Na základě krátkého představení vývoje oboru „Krajinářská architektura“ a názorů předních představitelů oboru na jeho úkoly budou představena významná díla a principy tvorby v tomto oboru ve světě a u nás.
V druhé části přednášky Matouš Jebavý rozebere své významné realizace – obnovu parku Riegrovy sady na Vinohradech v Praze 2 a dvou pražských pomníků – Pomníku Benedikta Roezla na Karlově náměstí a Pomníku obětem I. a II. sv. války na Zbraslavském náměstí.

Doc. Ing. Matouš JEBAVÝ, Ph.D., autorizovaný krajinářský architekt
Působí na katedře zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU v Praze od roku 2000, je zároveň autorizovaným krajinářským architektem s praxí více než 25 let.
Mezi jeho nejvýznamnější autorská realizovaná díla patří postupná revitalizace parku Riegrovy sady v Praze 2, která je zpracovávána na základě jím vypracované celkové studie revitalizace. Park je kulturní nemovitou památkou. Realizace jižní části parku Riegrovy sady byla podle prováděcího projektu Matouše Jebavého realizována v roce 2011, rekonstrukce brány Vozová v roce 2017 a realizace centrální části parku s hlavním výhledem na Pražský hrad v roce 2019.
Revitalizace parku Riegrovy sady postoupila do finále prestižní soutěže Grand Prix Architektů 2020. V roce 2017 proběhla realizace jím navržené rekonstrukce nemovité kulturní památky – Pomníku Benedikta Roezla na Karlově náměstí v Praze, která byla oceněna v rámci systému RUV nejvyšším možným hodnocením AMX, jako umělecké dílo mezinárodního významu. V roce 2018 proběhla realizace jím navržené rekonstrukce nemovité kulturní památky – Pomníku obětem I. a II. světové války na náměstí v Praze – Zbraslavi.
Další jeho významnou realizací je například Pěší zóna v ulici Jiráskova, vedoucí historickým centrem Slatiňan, z roku 1998 nebo nový park Chmelnice v Přešticích z roku 2010 –11. Z jeho krajinářských projektů je možno jmenovat například vegetační úpravy části dálnice D 11 na Hradec Králové s realizovaným ekoduktem nebo krajinářské úpravy nově navrženého plavebního kanálu na řece Labi v Přelouči. Portfolio jím zpracovaných projektů čítá cca 120 krajinářských projektů a projektů úprav veřejných prostorů a 150 projektů a realizací soukromých zahrad.

Prostor bude věnován historický budovám, jak těm, které stále slouží svému účelu, tak těm které musely ustoupit moderní zástavbě. Posledním velkým tématickým celkem bude obytná architektura. Mimo jiné i proto, že právě v soukromých stavbách je v posledních 15 letech nejvíce originálních realizací. Na tuto část bude navazovat i animované video, které návštěvníka provede úskalími stavby vlastního domu a výhodami spolupráce s architektem.

Jednotlivé realizace byly na výstavy vybrány tak, aby pokryly oblasti, které tvoří dobré město. Jsou zde veřejné stavby, stavby občanské vybavenosti, školy, hotely, historické stavby a samozřejmě soukromé domy. Aby si návštěvník dokázal představit, v jakém prostředí jsou stavby umístěny a také v jakém prostředí vznikaly, je celá první místnost věnována územnímu plánování a obecně městskému prostoru. Kromě stručného nastínění vývoje města až do počátku 20. století, zde budou představena umělecká díla ve veřejném prostoru. Velká část bude také věnována sídlištní zástavbě, která v 70. letech razantně proměnila tvář města. Vyzdvihnuta pak bude městotvorná činnost prvního porevolučního starosty Mojmíra Chromého a neoficiálního městského architekta Josefa Pleskota. Právě tento tandem dokázal společným úsilím probudit město z padesátileté letargie a vdechnout mu novou energii.

V následujících místnostech tak pak návštěvník bude již mnohem lépe chápat unikátnost jednotlivých projektů nebo jejich provázanost, jako je tomu u vily od Otakara Novotného a vily od K2 architekti, které jsou prakticky na jednom pozemku. Ukáže se také problematičnost některých zásahů do historického jádra, kde z Malého náměstí byly nakonec zachovány prakticky jen 3 historické budovy, včetně secesní budovy muzea.

Samostatnou kapitolou výstavy jsou soukromé domy. Ve městě již delší dobu nevznikla žádná kvalitní architektonická realizace, která by byla financována městem. V soukromých stavbách to ale vypadá, že trend nastolený Josefem Pleskotem a Mojmírem Chromým stále pokračuje. Vznikají zde výjimečné stavby které skvěle pracují se svým okolím i se specifiky Benešova, nebo stavby, které mají ambice na to utvářet obraz města. Jako je tomu například u polyfunkčních domů s byty, knihkupectvím a kavárnou ve Vnoučkově ulici od architektky Markéty Cajthamlové, které tvoří pomyslnou vstupní bránu do centra.

Výstava je samozřejmě určena všem. Obzvláště zajímavá ale bude pro obyvatele Benešova, kterým umožní podívat se na město, ve kterém žijí z odstupu a uvědomit si, kde má město přednosti ale také, kde má ještě mezery.

Hravě, ale i tak trochu kriticky, mezi zdmi výstavního prostoru, které snesou tíhu i lehkost snění. O prolínání architektury vnějšího a vnitřního světa, krajiny ložnice a obýváku náměstí.
Umělecká díla, která vytváří Diana Winklerová pocházejí z její zkušenosti s vnímáním věcí, prostoru, myšlenek a vědomí. Neomezuje se na práci v určitém médiu nebo předmětu, hledá jasnou a hravou rovnováhu mezi poselstvím uměleckého díla a jeho vizuálním vyjádřením. Její myšlenky se obvykle stávají sochou, fotografií, počítačovou grafikou nebo videem.
Diana Winklerová je absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, studovala v ateliéru sochařství pod vedením prof. Kurta Gebauera. Aktivně se podílí na kulturním dění v oblasti vizuálního umění a hudby, vyučuje modelování na VŠUP v Praze.

Výstava přináší přehled staveb z oblasti potravinářského průmyslu, stavebního průmyslu, městské infrastruktury a dalších odvětví v Benešově a jeho blízkém okolí. Na řadě archivních materiálů – plánů, nákresů a dobových fotografií ukazuje vývoj jednotlivých oborů od dob předindustriálních. Právě na tomto vývoji a historii samotných staveb lze sledovat měnící se tvář města, zejména ve druhé polovině 19. století a ve 20. století.

Mapuje prosperitu města v různých obdobích i změny v urbanistické koncepci, kdy celé průmyslové ulice nebo zóny ustupovaly novým městským plánům, často spojeným s bytovou problematikou. Poukazuje také na vztahy mezi městem Benešov a Konopišťským panstvím, které si byly v určitém období právě v oblasti průmyslu konkurenty. Ke zrušení průmyslové zóny pod zámkem Konopiště došlo v souvislosti s rozhodnutím Františka Ferdinada d´Este přebudovat zámek Konopiště na letní sídlo, a poté přenesl průmyslovou výrobu do Benešova, kde koncem 19. století vznikl moderní pivovar, lihovar a další velké podniky.

DETAILNÍ PŘEHLED PROGRAMU:

2. 10. 16:30
Po Karlově starém i novém
Sraz: pá 2. 10., 16.30, Masarykovo nám. 100

Projdeme se Karlovem, nejstarší osídlenou částí Benešova, kde se kromě historických památek nachází i několik novějších realizací. Součástí programu bude oceňovaná stavba hotelu Karlov a dva rodinné domy od architekta Ladislava Lábuse. Od zříceniny minoritského kláštera procházka povede do Villaniho parku k soše od významného umělce a benešovského rodáka Miloslava Chlupáče. Prohlídka bude zakončena u židovského památníku. Provádět budou Barbora Ficková a Lenka Chýlová, kurátorky výstavy DŮMXMUD, která se koná 19.9. 2020 – 31.1. 2021 v Muzeu umění a designu Benešov.

3. 10. 16:30
Benešov – moderní architektura
Sraz: so 3. 10., 16.30, Masarykovo náměstí 226

Na jízdním kole po kvalitních moderních benešovských stavbách. Komentovaná projížďka začne na Masarykově náměstí u budovy bývalé spořitelny od architekta Otakara Novotného. Pokračovat bude u modrého domu od Markéty Cajthamlové, dále ke stavbám Ladislava Lábuse, Aloise Mezery a k radnici od architekta Josefa Pleskota. Ze sedla kola a s větrem v zádech se architektura vnímá hned jinak. Prohlídka bude zakončena v místním pivovaru Ferdinand, který kromě kvalitní industriální architektury nabízí i pravé benešovské pivo. Provedou Barbora Ficková a Lenka Chýlová, kurátorky výstavy DŮMXMUD, která se koná 19.9. 2020 – 31.1. 2021 v Muzeum umění a designu Benešov.

V rámci výstavy proběhne v budově bývalé Městské spořitelny (dnes Městský úřad budova B) 24/9 od 18hod. přednáška o Otakaru Novotném, kterou přednese teoretik architektury profesor Vladimír Šlapeta.